„Průměrná denní teplota od září 2023 do konce dubna 2024 byla o 1,6 stupně vyšší než ve srovnatelném období let 2022 až 2023. Tomu odpovídá i průměrný meziroční pokles dodávek tepla mezi 7 až 9 %,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. „Podle předpovědi je letošní květen teplejší než loňský a rozdíl teplot celého topného období bude nejspíše kolem 2 °C, takže počítáme s meziročním poklesem dodávek tepla pro vytápění zhruba o jednu desetinu. Všechny úspory jdou tentokrát na vrub teplého počasí. Podle našeho průzkumu v teplárnách se dá říci, že si lidé zvykli na snížení teploty v bytech, ale potenciál dalších úspor snížením teploty v domech už se patrně vyčerpal.“
V končícím topném období poprvé klesl počet topných dnů těsně pod hranici 200. Podmínky pro vytápění byly celorepublikově splněny ve 199 dnech. Od roku 2010 se topilo nejméně v zimě 2017/2018 jen 214 dnů, tehdy končilo vytápění rekordně brzo po 10. dubnu. Nejdéle se topilo v zimě 2019/2020, celkem 255 dnů.
Letošní topné období bylo i mimořádně teplé. Podle předpovědi do konce května by měla průměrná denní teplota od začátku září do konce května přesáhnout 8 °C. Od roku 2010 bylo nejteplejší topné období 2019/2020, které mělo průměrnou denní teplotu 6,7 °C, nejchladnější topné období 2010/2011 mělo teplotu 4,7 °C, v letech 2010 až 2023 byla průměrná teplota v topném období 6,0 °C.
Meziročně bylo letošní topné období do konce dubna teplejší o 1,6 °C. To při 5% poklesu spotřeby tepla na každý 1 °C znamená snížení dodávek tepla zhruba o 8 %. Při předpokládaném oteplení do konce května a průměru zimy kolem 8 °C se mohou dodávky tepla meziročně snížit až o jednu desetinu. Průměrná spotřeba tepla jedné domácnosti na vytápění a ohřev vody je ve standardně zatepleném bytovém domě kolem 22 GJ.*
/zr/
Ilustrační foto / Archiv redakce
