MPO připravilo v pořadí již druhou novelu energetického zákona LexOZE II. Jejím hlavním cílem je rozvíjet decentrální výrobu a spotřebu energie z OZE a zvýšit energetickou soběstačnost. Současně musí umožnit zákazníkovi využívat jím vyrobenou a nespotřebovanou elektřinu z OZE ve svém jiném odběrném místě (např. chalupa-byt). Do diskuse o konečné podobě zákona významně přispívá i Komora OZE.
Novela definuje dva typy energetických společenství, jejich práva a povinnosti a upravuje Elektroenergetické datové centrum, které zajistí digitalizaci elektroenergetického trhu. Legislativní rada vlády návrh novely zákona projednala, přerušila jednání a požádala předkladatele MPO o dopracování. Návrhu vyčítá zejména složitost, nesrozumitelnost a nejednoznačnost, nedostatečnost vymezení aktivního zákazníka (společně jednajících aktivních zákazníků), nedostatečné místní zakotvení společenství, nedostatečné vymezení sdílení a další.
Komora OZE považuje za přínosné aktuálně přispět do diskuze zejména na téma možnosti sdílení elektřiny z OZE mezi aktivními zákazní a na téma vymezení územní působnosti energetického společenství a omezení počtu jeho členů.
Možnosti sdílení:
Podle MPO je sice možnost sdílení umožněna, ale vyžaduje založení energetického společenství/společenství pro OZE. Takový přístup Komora OZE považuje za nepřípustný (a navíc i věcně nelogický). Navíc takové omezení sdílení je i v rozporu s nejnovějším návrhem Evropská komise ze dne 14. 3. 2023, které mění směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.
MPO v prvních návrzích novely zákona princip aktivního zákazníka/společně jednajících aktivních zákazníků a možnost jejich sdílení elektřiny navrhovalo, ve finálním znění návrhu zákona však tuto oblast významně omezilo. Konkrétně zrušilo definice aktivního zákazníka a společně jednajících aktivních zákazníků a jejich právo na sdílení elektřiny. Návrh novely zákona omezuje sdílení (v návrhu jako „odběr“) zákazníka přes distribuční nebo přenosovou soustavu pouze na elektřinu z jím provozované výrobny elektřiny do jiného jeho odběrného místa, v případě výrobce v odběrném místě jím ovládané osoby. To znamená, že se musí jednat o jednu a tutéž fyzickou osobu, která sdílí například z výrobny na jí vlastněné chalupě do jejího jiného odběrného místa. Není umožněno sdílení v rámci společně jednajících (aktivních) zákazníků, např. mezi příbuznými v řadě přímé a manželi, mezi sousedy v obci, mezi trvalým bydlištěm a provozovnou atd.
Vymezení území:
Podle Komory OZE je základním principem fungování energetických společenství spolupráce jeho členů na úrovni komunity. Společenství by proto mělo vznikat zespodu, iniciativou jeho zakládajících členů a postupně by se mělo rozšiřovat o další členy. Členové by se měli pokud možno znát a měli by se na založení a fungování společenství aktivně podílet. Aktivně znamená fyzicky, nikoli virtuálně. Měli by proto bydlet anebo mít provozovnu v blízkosti zakládaného společenství.
Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů3 popisuje jednoznačně, že projektů v oblasti OZE se účastní místní občané a místní orgány prostřednictvím společenství pro obnovitelné energie4. Lokální účast občanů má přispět k akceptaci energie z OZE na místní úrovni a podpořit místní investice.
Komora OZE tak od počátku diskuse sledovala s obavami snahy několika aktérů pojmout model energetického společenství v ČR jako obchodní model, kde skutečná blízkost jeho členů bude nahrazena blízkostí virtuální. Proto od počátku prací na novele LexOZE II navrhovala energetické společenství v § 20b), odst. 3 územně vymezit tak, aby jeho územní působnost byla omezena územím obce a obcí přímo sousedících, ve kterém se nachází obnovitelný zdroj provozovaný společenstvím nebo jeho členem.
Po diskuzi s předkladatelem novely zákona a zástupci Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČESRES) Komora považovala za vhodné omezit územní působnost energetických společenství hranicemi obcí s rozšířenou působností (ORP). Těch je v ČR celkem 205, jejich spádová území tvoří nižší desítky obcí.
Současně si je ale Komora OZE vědoma problému administrativního vymezení území ORP, které by například neumožnilo rozvinout spolupráci již existujícímu spolku obcí. Za řešení proto považuje omezení limitem celkem 10 tis. členů obecně a u měst s počtem obyvatel nad 100 tis. (celkem šest měst) dává k úvaze zvýšení limitu na 20 tis. členů.*
(Zdroj: Komora OZE)
Foto archiv/Nota Bene
