Lidé chtějí objektivní informace
Větrná energetika u nás před šesti lety nastartovala nadějný růst, ale poslední dva roky další výstavba stagnuje. Jednou z hlavních příčin je mnohdy až nepřátelský postoj některých krajských a obecních zastupitelů, kteří pod záminkou ohrožení krajiny a přírody nepovolují na svých územích stavbu dalších elektráren. Zástupci investorů a výrobců se tomu snaží čelit, kromě jiného, šířením objektivních informací.
Zatímco zástupci lidu větrné elektrárny nepovolují, podle nedávného výkrmu agentury Factum Invenio devadesát procent občanů právě tomuto druhu obnovitelného zdroje vyjádřilo podporu. O popularitě větrné energetiky svědčí i zájem lidí o různé ukázkové akce. Jednu z největších pořádá Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), profesní sdružení výrobců čisté elektřiny z větru a jejích příznivců.
Den otevřených dveří
V červnu proběhl již sedmý ročník Dne otevřených dveří větrných elektráren a opět se setkal s velkým zájmem. Akce pořádaná v rámci Světového dne větru se letos konala na celkem 13 lokalitách po celé České republice a celková návštěvnost dosáhla počtu téměř 2500 lidí. Nejvíce zájemců o větrné elektrárny dorazilo k věžím v Jindřichovicích-Staré (400 návštěvníků), Janova u Litomyšle (300), Rozstání (300) a Věžnice (285).
Mnohde se letos den otevřených dveří konaný za krásného a přitom větrného počasí stal společenskou událostí pro široké okolí. V Jindřichovicích-Staré a Vrbicích tvořila doprovodný program výstava vozů Škoda, v Rozstání a Věžnicích zase předváděli akrobatické umění svých strojů letečtí modeláři. Současně probíhá také turné přednášek a prezentací na školách všech typů po celé České republice a školní exkurze přímo na lokalitách větrných elektráren.
Stovky účastníků jsou důkazem, že po informacích o větrné energii je skutečný hlad. „Pevně věřím, že na akcích tohoto typu mají lidé možnost udělat si skutečně vlastní názor na přínos větrné energetiky. Přispívá to k boření mnohdy pevně zakořeněných mýtů obestírajících výstavbu a provoz větrných elektráren. Naším cílem je, aby se elektrárny staly přirozenou součástí zdejšího prostředí a za své je vzali místní obyvatelé i návštěvníci,“ říká
Energie z větru roste
Přes všechny problémy objem výroby elektřiny ve větrných zdrojích na území ČR stále roste. Větrné elektrárny vyrobily za první čtyři měsíce letošního roku celkem 174,2 milionu kWh elektřiny. Vyplývá to ze statistik uveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ, www.eru.cz). V meziročním srovnání jde o více než 32% nárůst. Zároveň tato produkce znamenala pokrytí spotřeby téměř 200 tisíc domácností.
Ke konci dubna 2012 byl na území ČR ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě 224,38 MW. Česká společnost pro větrnou energii počítá ve shodě s Národní akčním plánem, že v horizontu do roku 2020 by instalovaný výkon ve větrných elektrárnách měl vystoupat na úroveň asi 740 MW.
Jako členský stát Evropské unie se Česká republika zavázala plnit závazné cíle výroby energií, tedy i elektřiny, z obnovitelných zdrojů. „Vhodný mix, kdy dominantní jadernou energii doplní mj. také právě obnovitelné zdroje, je součástí platné Státní energetické koncepce. Současně také veřejnost v posledních měsících opakovaně projevuje přízeň a podporu obnovitelným zdrojům energie v průzkumech,“ připomíná Michal Janeček. V loňském roce podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energií překonal 10% hranici, především však v důsledku rozvoje fotovoltaických elektráren.
Odpůrci klamou veřejnost
O serióznosti některých odpůrců větrných elektráren lze přitom s úspěchem pochybovat. Během nedávného projednávání zákona o podporovaných zdrojích energie se na poměrně renomovaném zpravodajském portálu objevil článek, v němž autor s odvoláním na vědeckou studii tvrdil, že větrné elektrárny mají vliv na změnu klimatu. Zřejmý pokus o ovlivnění poslanců se ale nezdařil a zákon byl schválen. Pocit nejistoty ale u čtenářů mohl zůstat. O co šlo?
Zpráva o zmínění studii byla otištěna v magazínu Nature climate change a popisovala změnu teplot vzduchu v blízkosti větrných farem, zejména během noci. Elektrárny totiž svými lopatkami míchají teplé a studené proudy vzduchu, které přes ně obtékají. Závěr studie byl, že v těsné blízkosti větrné farmy skutečně dochází k částečnému promíchání vzduchu. Sám autor studie ale uvádí, že jde o vliv čistě lokálního významu a podle mnoha odborníku muže být dokonce toto mísení vzduchu okolí prospěšné.
Profesor Steven Sherwood, co-director Výzkumného centra pro změnu klimatu na Universitě
v Novém Jižním Walesu uvádí, že studie je důvěryhodná a dodává: „Dává to smysl,
protože v noci se zem stává mnohem chladnější než vzduch jen několik stovek metru nad
povrchem, a větrné elektrárny vytvářejí jemné turbulence blízko země, které způsobují rozmíchání vzduchu, proto není vzduch při zemi až tak chladný. Tuto stejnou strategii běžně používají i ovocnáři třeba v USA, kteří létají helikoptérami nad velkými sady – a častěji než větrné elektrárny – aby tak bojovali proti ranním mrazíkům.“ S tím se ztotožňuje i Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE). „Za lopatkami větrné elektrárny se vytvoří prostor s turbulencemi, kde se vzduch mísí. Po několika stech metrech se vítr opět ustálí, větrná masa se spojí a vypadá, jakoby žádnými lopatkami neprošla,“ komentuje princip míchání vzduchu předseda ČSVE Michal Janeček. „To, že větrné elektrárny mají vliv na vzdušné proudy jen v malé míře, dokazuje i doporučení výrobců, že rozestupy mezi jednotlivými stroji mohou být již od
Je prokázáno, že ke změně klimatu připívají především emise CO2 v atmosféře v důsledku
spalování fosilních paliv, což má skutečně globální dopady, zatímco efekt oteplování zmíněný ve studii je místní a malý. Výroba energie z větru také nevytváří žádné emise, nepoužívá žádnou přírodní vodu a je ekologická. Větrná energie je tudíž naopak součástí snahy o řešení změny klimatu, snížení znečištění ovzduší a omezení problému energetické bezpečnosti.
Pavel Grozman (Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii)
Celý článek vyšel v čísle 4/12 časopisu Energie 21.
