Limitní investice do větrné elektrárny

V souvislosti s rostoucí konkurencí a omezováním dotací v sektoru obnovitelných zdrojů energie potenciální investory v prvé řadě zajímá, do jaké míry se ještě vyplatí investovat do výstavby nebo rekonstrukce takových zdrojů. Týká se to samozřejmě také investic do větrných elektráren.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2018.

Odpověď na otázku, zda se vyplatí investovat do stavby či rekonstrukce zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, spočívá ve zjištění měrného limitu investice. Jde o jakousi investiční hranici, za kterou by podnikatel neměl jít, pokud chce u konkrétního zdroje s určitými technicko-ekonomickými parametry dosáhnout požadovaného minimálního výnosu investice.

Kompletní výpočet zahrnuje řadu vstupních parametrů s vyšší či menší mírou nejistoty a je poměrně složitý. Pokud jej zjednodušíme tím, že odhlédneme od formy financování a vztahu podnikatele k veřejným rozpočtům a zvolíme deterministický přístup, lze určit sedm faktorů, na kterých efektivnost investice závisí:

  1. Minimální výkupní cena elektřiny [Kč/kWh].
  2. Doba životnosti zdroje Tž [roky].
  3. Roční doba využití instalovaného (maximálního, jmenovitého) výkonu zdroje Tm [h].
  4. Roční provozní stálé náklady Nps [Kč], popř. jejich měrná hodnota nps [Kč/kW] nebo poměrná hodnota pps [–].
  5. Měrné proměnné náklady nw [Kč/kWh], popř. jejich celková roční hodnota Nw [Kč].
  6. Požadovaná roční míra zisku investovaných prostředků r [% p. a.].
  7. Investiční (pořizovací) výdaje, resp. jejich měrná hodnota vztažená na jednotku instalovaného elektrického výkonu [Kč/kW].

Kterýkoliv faktor lze vypočítat při znalosti těch šesti zbývajících. Pro větrnou elektrárnu přitom platí, že pátý faktor, tj. měrné proměnné (variabilní, palivové) náklady, má nulovou hodnotu. Tím se výpočet zjednodušuje a snižuje se míra volnosti, tedy i nejistoty správnosti výsledku.

V další části článku je popsán postup při výpočtu limitní pořizovací ceny elektrického výkonu instalovaného do výstavby větrné elektrárny, resp. stanovení měrných investičních výdajů [Kč/kW], které lze ještě akceptovat při znalosti výkupní ceny a zbývajících čtyř faktorů.

Výpočet je založen na stanovení kumulovaného diskontovaného peněžního toku za určenou dobu provozování (KDCF), což je vlastně čistá současná hodnota investice (NPV) na začátku této doby provozu. Je třeba, aby diskontovaný součet ročních peněžních toků byl stejný nebo větší, jako jsou investiční výdaje na jeho pořízení (pozn. redakce: rovnici po výpočet KDCF poskytne autor zájemcům na vyžádání).

Příklad výpočtu: Pro větrnou elektrárnu s instalovaným výkonem 2,5 MW, kde minimální výkupní cena elektřiny z větrné elektrárny je 0,8 Kč/kWh, doba využití maxima je 1800 h/rok, doba životnosti je 20 roků, požadovaná míra výnosu vloženého kapitálu je 6 % a roční poměrné provozní stálé náklady jsou 1 % investičních výdajů, by měly maximální investiční výdaje činit 14 817Kč na 1kW instalovaného výkonu.

To znamená, že do této větrné elektrárny bychom za uvedených podmínek neměli investovat více, než 37 mil. Kč. Skutečná investice u takové elektrárny ale zpravidla překročí 50 mil. Kč. V minulosti to investor řešil využitím provozní či investiční dotace, což v současnosti již není možné.

Ing. Miroslav Vítek, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická, Praha

Obrázky:

Významným ukazatelem prosperity větrné elektrárny je měrný limit investice. Foto archiv/Energie 21

Graf 1 – Závislost limitu měrných investičních a celkových investičních výdajů na výši výkupní ceny elektřiny

Graf 2 – Závislost limitu měrných investičních a celkových investičních výdajů na roční době využití maximálního výkonu

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *