Mezinárodní spolupráce na poli odhalování škodlivých látek z odpadů nese plody

V Praze proběhla v polovině září mezinárodní konference BioDetectors. Pomocí analytických metod mohou vědci měřit účinek “toxického koktejlu“ nebezpečných látek na lidské buňky. Organizace ze zemí globálního Jihu jsou i díky spolupráci s evropskými laboratořemi schopny poukazovat na konkrétní rizika a prosazovat důslednější ochranu tamních obyvatel před toxickým znečištěním.

Na konferenci vedle odborníků z evropských výzkumných institucí promluvila také Yuyun Ismawati z indonéské organizace Nexus3 [1], která zdůraznila význam mezinárodní spolupráce pro ochranu komunit v Indonésii, Thajsku, nebo afrických zemích. Její slova potvrdil Punyathorn Jeungsmarn, tiskový mluvčí thajské organizace EARTH, jejíž delegace se zúčastnila také exkurzí po českých výzkumných pracovištích. Společně s Arnikou v uplynulých letech zajišťovaly tyto organizace živočišné vzorky, například ryby, kraby, nebo vejce  z domácích chovů v okolí míst znečištěných průmyslovou činností nebo spalováním odpadu. Ty pak byly zaslány do evropských laboratoří k důkladné analýze. „Toxické látky a jejich množství ve sledovaných vzorcích necháváme stanovit pomocí standardních analytických metod, ale vybranou část odesíláme také na tzv. DR CALUX® bioassay analýzu, která pro simulaci opravdového toxického účinku látek na lidský organismus využívá lidské i zvířecí buňky. Díky tomu můžeme popsat účinek konkrétní kombinace nebezpečných látek na živou tkáň a odhalit případnou přítomnost dalších chemických látek, například bromovaných dioxinů,“ říká Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady ze sdružení Arnika. Ta pomáhá v Thajsku a Indonésii vyhodnocovat riziko průmyslového znečištění pro zdraví místních lidí. Ve spolupráci s tamními organizacemi pravidelně sbírá vzorky, ve kterých poté sleduje množství perzistentních organických látek  a ve spolupráci s amsterdamskou laboratoří BioDetection Systems analyzuje jejich vliv na živé tkáně. Dosavadní výsledky ukazují na vysokou zátěž dioxinů ve vejcích a rybách v okolí některých průmyslových závodů v Thajsku, například poblíž velkého petrochemického závodu v oblasti Map Tha Put, nebo ve vejcích z města Samut Sakhon, kde dochází ke spalování zbytkového plastu z recyklace elektroodpadu. Výsledky těchto analýz využívají jako argumenty místní komunity a občanské iniciativy, které prosazují důsledný monitoring průmyslových emisí. Patří mezi ně i nevládní organizace EARTH, která dlouhodobě usiluje o zavedení integrovaného registru znečištění (ang. PRTR, Pollutant Release and Transfer
Register) v zemi, v čemž jí pomáhá také Arnika.

Prostřednictvím společného projektu financovaného Evropskou komisí v Thajsku podporují koncept tzv. občanské vědy (ang. citizen science), který do mapování znečištění v zasažených lokalitách zapojuje místní obyvatele, například formou jejich vzdělávání nebo účasti na odběru vzorků. Letos se také EARTH podařilo předložit občanský návrh zákona o integrovaném
registru znečištění. „Návrh zákona požaduje, aby znečišťovatelé hlásili typ a množství znečišťujících látek, které vypouštějí. Přístup k informacím o znečištění a jeho zdrojích úřadům umožňuje posoudit dlouhodobé dopady na životní prostředí, soukromým subjektům regulovat svou činnost a dotčeným komunitám sledovat dopady na zdraví a životní prostředí,“ vysvětluje Punyathorn Jeungsmarn z EARTH koncepci registru. „Proto EARTH spolupracuje s postiženými komunitami při odběru vzorků na vybraných místech, abychom měli k dispozici tvrdá data o úrovni znečištění. Informace jsou cenným nástrojem při jednání s úřady a znečišťovateli,“ dodává. Projekt zaměřený na zapojení veřejnosti do prosazování chemické bezpečnosti, včetně zavedení registru znečištění realizuje s Arnikou také indonéská organizace Nexus3. Díky tomu byly do nedávné globální studie o perzistentních organických látkách zahrnuty také výsledky z této země. V posledních čtyřech letech došlo k výraznému nárůstu dováženého odpadu z vyspělých zemí, který skončil na skládkách nebo byl spálen za zcela nevhodných podmínek, čímž se toxické látky dostaly do potravinového řetězce. Jednou ze zasažených lokalit je například Tropodo, kde byl odpad využíván jako palivo při výrobě tofu. Výsledky analýz tamních vajec slepic z volného výběhu na přítomnost dioxinů překročily povolený evropský limit více než trojnásobně. Bylo prokázáno, že zbytky popela ze
spalování plastů významně přispívají ke kontaminaci potravních řetězců. „Špatný systém nakládání s odpady v Indonésii bohužel zhoršuje masivní dovoz odpadu z jiných zemí,“ říká Yuyun Ismawati. „Problémem není jen samotný objem odpadu, ale také jeho kontaminace nebezpečnými látkami. Pokud se takový odpad recykluje, mohou se tyto často již zakázané
látky vracet i do západních zemí jako bumerang v podobě nových výrobků. To ukázala i jedna ze studií prezentovaných na pražské konferenci,“ upozorňuje indonéská odbornice z nevládní organizace Nexus3.*

/TZ/

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down