Moderní technologie 4. průmyslové (r)evoluce

Technický svět se stává autonomní sférou, která má zpětnou vazbu a vliv na své tvůrce, podílí se na utváření jejich cílů, nároků, požadavků a hodnot, vyvíjí se vlastním životem a tedy má i své vlastní osudy. Výsledkem lidského snažení a poznání jsou průmyslové revoluce, které mění i stávající pracovní a soukromý život lidí. První část článku v minulém čísle byla zaměřena na technologické trendy, druhá část se zabývá legislativou Evropské unie a vyhodnocení celkových dopadů 4. průmyslové revoluce.

Výtah z druhé části článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2020.

Mezi podstatné dokumenty Evropské unie (EU) EU patří sdělení Evropské komise (EK) z roku 2016 „Digitalizace evropského průmyslu“ zaměřené na oblast cloud computingu, priority pro normalizaci informačních a komunikačních technologií (ICT), akční plán pro e-Government, a pracovní dokument útvarů EK o internetu věcí.

Druhým dokumentem je Sdělení EK „Umělá inteligence (AI) pro Evropu“ z roku 2018 s návrhem vytvoření komplexního a integrovaného přístupu Evropy k AI. Sdělení má reagovat na aktuální vývoj AI a měla by vytvořit celoevropskou iniciativu zaměřenou na tři pilíře: zvýšení technologických a průmyslových kapacit a zavádění umělé inteligence v rámci celého hospodářství, zaměření se na socio-ekonomické otázky vyvstávající v souvislosti s AI, zajištění etického a právního rámce pro technologii AI.

S tím souvisí i plánované projekty a investice zaměřené na budování celosvětové špičkové infrastruktury v superpočítačích v Evropě, zřízení konfederace laboratoří pro výzkum AI v Evropě (CLAIRE) a Vlajkové lodě kvantových technologií.

Ekonomický přínos odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) lze rozdělit na finanční ohodnocení, zaměstnanost a přidanou hodnotu, kterou vytváří. Celkově ICT v EU dosahuje asi 4 % HDP EU, zaměstnává více jak 6 mil. lidí, přidaná hodnota vyrobeného digitálního zboží od součástek až po softwarové produkty činí více jak 580 mld. eur a představuje téměř 10 % celkové přidané hodnoty průmyslové činnosti.

Kroky EU se zaměří zejména na multidisciplinární a digitální dovednosti, chybějící pracovní sílu, kterou je nutné nahradit, vytvoření rámce pro koordinaci iniciativ pro digitální průmysl, společné investice do posílení schopnosti Evropy provádět digitální inovace, podporu digitálních inovací ve všech odvětvích: centra pro digitální inovace po celé Evropě, partnerství pro vedoucí postavení v hodnotových řetězcích a platformách v oblasti digitálních technologií.

V ČR se problematika 4PR vyjadřuje jako iniciativa Průmysl 4.0, a to i z důvodu oficiálních dokumentů vydaných z úrovně vlády. Pro řešení jednotlivých úkolů související s 4PR, resp. Průmyslem 4.0, byl zpracován a schválen dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0.

Záměry a cíle uvažované v rámci prosazování moderních technologií 4. průmyslové (r)evoluce, zejména spojené s digitalizací, je nezbytně nutné doplnit o její uvažované přínosy, problémy a dopady na jednotlivé cílové skupiny.

Závěry a doporučení (platné pro celý článek, který vyšel na pokračování v číslech 6/19 a 1/20):

• Hlavní trend postupu prosazované 4PR musí respektovat fakt, že technika má sloužit člověku a ne naopak, akce zaměřené na úpravu stávajících systémů by neměly narušit jejich chod a nové technologie je nezbytně nutné zavádět postupně.
• Tempo vývoje moderních technologií s novými způsoby produkce nesmí ničit tradiční průmyslové obory a pracovní místa dříve, než se podaří plně realizovat výhody spojené s nastupující metodou.
• Ve sféře kontroly člověkem je třeba ponechat bezpečnostní rizika vyplývající ze vzájemné propojenosti moderních technologií včetně dohledu nad jejich spolehlivostí a zabránit tvorbě nežádoucích zranitelností.
• Je nezbytné vytvořit zásadní a klíčová preventivní opatření proti zneužití osobních dat, dat podnikajících subjektů, včetně ochrany jejich finančních prostředků.
• Zájmy podnikání musí vzít v úvahu lidský faktor a následné sociální a ekonomické dopady, které by poškodily pracovníky při prosazování takového přístupu, jenž by byl podřízen pouze podnikání (business driven approach). Spotřebitel se dostává do popředí zájmu výrobců a obchodníků, ale zároveň je i pracovní silou, která potřebuje finanční prostředky pro nákupy nabízeného zboží a služeb.
• Je nutné si uvědomit, že ne všichni mají excelentní schopnosti, dovednosti a znalosti, avšak mají právo být součástí pracovního procesu.
• Je třeba upravit vzdělávací systém tak, aby inicioval a podporoval disponibilní schopnosti a dovednosti a umožnil každému jedinci se zapojit do nových systémů a struktur s důrazem na stanovení a přijetí odpovědnosti za svoji práci.
• Stávající i předávané dovednosti lidí je třeba uchovat pro současnou i budoucí generaci, protože není jisté, že je v budoucnosti lidstvo nebude potřebovat.

Ing. Helena Hanzlíková, CSc.

Obrázky:

Postupy 4. průmyslové revoluci musí zajistit, že technika bude sloužit člověku a ne naopak. Foto archiv/Faei.cz

Kombinace senzorů a dat velkého objemu (nejen) v průmyslu uspoří energii i suroviny. Foto archiv/Siemens

Podnikatelské zájmy musí vzít v úvahu lidský faktor a sociální a ekonomické dopady. Foto archiv/Kuka