Kulturní dům v České Lípě je první vyprojektovaná (1975–1981), postavená (1984–1990) a také nejdéle provozovaná (29 let) inteligentní budova na území Československa. Vzduchotechnický systém hlavních prostor domu je provozně propojen se solární fasádou (asi 800 m2) a zemním výměníkem tepla pod budovou (asi 1600 m2).
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2020.
Budova kulturního domu Crystal v České Lípě byla postavena v létech 1984–1990 Pozemními stavbami Liberec, závodem Česká Lípa na základě projektové dokumentace, zpracované v letech 1975–1981 Ateliérem 2 Stavoprojektu Liberec. Autorem architektonického řešení byl Ing. arch. Jiří Suchomel, autorem tepelnětechnického řešení byl Ing. Jan Žemlička. Na stavebnětechnickém řešení se podíleli zejména Ing. Karel Novotný, Ing. František Bielik a Ing. Josef Franc. Statické řešení zpracoval Ing. Jan Suchánek. Sanitární techniku řešil Ing. Jaroslav Peterka.
Základní architektonické a stavebnětechnické uspořádání budovy vychází z jejího začlenění do kontextu zahrady přilehlého augustiniánského kláštera (dnes Vlastivědné muzeum). Klášterní zahrada plynule přechází na střechu kulturního domu a vztah obou objektů – starého a nového, je založen na vzájemném doplňování. Budova je koncipována jako plochý kompaktní objekt, který kromě vlastních funkcí kulturního domu nabízí i propojení zahrady s městem a otvírá možnost vytvoření jeho kulturního centra, zahrnujícího jak kulturní dům, tak i klášter s loretou a zahradou. Zahrada, v centru města ojedinělá kultivovaná parková plocha, v tom hraje zásadní roli.
Tepelně technická koncepce budovy pochází z poznatků, dostupných ve druhé polovině sedmdesátých let a byla ve světě tehdy zcela unikátní. Využívá tvar domu, jeho zasazení do terénu, na tehdejší dobu nadstandardně dobře izolované fasády i malé množství oken a prosklených ploch s trojitým zasklením. Realizované stavební provedení obsahuje dále provětrávanou jižní fasádu s funkcí vzduchového kolektoru tepla, spojenou vzduchotechnickými systémy se stavebně provedeným zemním výměníkem tepla a chladu pod budovou. Provedena byla i rekuperace tepla z větracího vzduchu hlavních prostor domu. Vzduchotechnické systémy jsou dodnes zachovány v téměř původním provedení. Původně manuálně obsluhované systémy měření a regulace byly částečně modernizovány a jsou dnes ovládány pomocí digitálních technologií.
Od roku 2004 se majitel budovy, město Česká Lípa, zabývá různými úvahami o budoucím využití kulturního domu a s tím související nutnou celkovou rekonstrukcí. Autor budovy, Ing. arch. Jiří Suchomel, spolu s Ing. arch. Jiřím Janďourkem a dalšími odborníky předložili zatím čtyři varianty budoucího možného provozního řešení a souvisejících stavebních úprav budovy.*
Prof. Ing. arch. Jiří Suchomel
Obrázky:
Budova kulturního domu v České Lípě – současný stav
Monitor řídicího systému vzduchotechniky malého sálu
