V Česku se loni podařilo dostavět několik bioplynových stanic i s produkcí biometanu a poprvé od roku 2019 energetici připojili pět nových větrných elektráren. Loni u nás také vznikla první výrobna zeleného vodíku. Dál rostl zájem domácností, obcí i firem o obnovitelné zdroje. O stovky procent vzrostly požadavky rodin v bytových domech na fotovoltaiku, tepelná čerpadla i solární kolektory. Tyto a další statistiky a trendy v oblasti obnovitelných zdrojů v České republice představili zástupci Komory OZE na bilanční tiskové konferenci.
V roce 2024 by podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie mohl překročit 20 %. Klíčem ke zrychlení nástupu obnovitelných zdrojů je zjednodušení jejich povolování. Důležitou roli hlavně pro větší obnovitelné zdroje v tom sehraje Dopravní a energetický stavební úřad, který začal fungovat od 1. ledna.
„Obnovitelné zdroje se již dostávají i ke středně příjmovým a nízko příjmovým domácnostem. Hodně se na tom podepsalo zjednodušení pro malé zdroje a zprávy o sdílení elektřiny, které začne v červenci,” komentuje výroční statistiky Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
„Důležité bude plánované zkrácení povolovacího procesu na maximálně dva roky zahrnující vymezení oblastí pro obnovitelné zdroje včetně akceleračních zón. Ty by od příštího roku měly také stanovit, kam obnovitelné zdroje (v této fázi především vítr a slunce) podmíněně patří a kam s velkou pravděpodobností nikoliv. Novým standardem pro získání všech povolení pak tedy budou obecně dva roky, v akceleračních zónách jeden rok.
Na odchodu od uhelné energetiky se vláda už shodla, masivní přechod energetiky na zemní plyn však Komora považuje za strategickou chybu, kterou je možné nahradit masivním rozvojem využívání všech dostupných obnovitelných zdrojů v čele s biometanem, soustavami tepelných čerpadel či například geotermální energií. Více než polovina alokace podprogramu HEAT v Modernizačním fondu je již rezervováno, a to převážně na investice do zdrojů na fosilní zemní plyn. Celý HEAT disponuje přibližně 110 miliardami a je hlavním zdrojem na modernizace soustav centrálního zásobování teplem (SCZT).
„Plyn byl ve hře před dvaceti, třiceti lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok: namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu. V teplárenství se dosud opomíjelo využití potenciálu geotermální energie a energie okolního prostředí v kombinaci s tepelnými čerpadly, jež velmi efektivně využijí také odpadní teplo například z čistíren odpadních vod, datových center nebo v budoucnu při chlazení elektrolyzérů na výrobu vodíku. V některých oblastech je ještě potenciál v biomase,” varuje Chalupa.
Prioritní orientaci teplárenství na zemní plyn, která je podpořena programem HEAT Modernizačního fondu, považuje Komora OZE za problematickou jak z pohledu plnění klimatických cílů, tak z pohledu energetické soběstačnosti a cenové stability pro zákazníky.
Česko čekají letos i dvě evropská prvenství: jako patrně první země v EU Česko od července zavádí právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie. A mezi prvními začíná aktivně rozvíjet geotermální výrobu tepla a chladu ve strukturálně postižených regionech, k čemuž vyzval před pár dny Europarlament.
Velkou zkouškou pro vládu letos bude zákaz používání kotlů na tuhá paliva 3. emisní třídy, který po několika odsunech přijde od 1. září. V roce 2023 si zákazníci pořídili i desetitisíce nových zdrojů na dřevo a pelety: vedle tisíců akumulačních kamen i desítky tisíc krbů, kotlů, kamen a dalších zdrojů na biomasu.
Nejméně 150 tisíc domácností tak čeká změna vytápění. Podle Komory se domácnosti nejspíš budou rozhodovat mezi nejlevnějšími zdroji, kterými jsou plynové kotle, o něco dražší kvalitní kotle na biomasu a tepelná čerpadla. Na kotle na biomasu a čerpadla lze čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám a v případě nízkopříjmových domácností i z Kotlíkových dotací. Jako problém se však v praxi rýsuje dočasný pokles ceny plynu, který vede některé uživatele k zachování vytápění plynem, což ale dlouhodobě platit nebude a přináší významné riziko ohrožení naplňování národních a evropských cílů v oblasti snižování emisí a energetické bezpečnosti. Podle Komory by tak zvýšená cena u regulovaných plateb za elektřinu a aktuálně levný plyn mohli brzy začít hrát do karet plynovým kotlům. „To je ale velmi ošemetné a může to dostat domácnosti do pasti, protože cena plynu umí hodně kolísat a pro řadu domácností to může do budoucna znamenat velký problém, jak jsme viděli nedávno. Vláda by měla domácnostem vyjít vstříc, dát jim jasný signál, nastavit jasně dlouhodobě motivační podmínky a podpořit je v nákupu sice na pořízení dražšího obnovitelného zdroje, který ale přináší nejudržitelnější, cenově stabilní a dlouhodobě nejlevnější způsob vytápění,” navrhuje Štěpán Chalupa. „Další odklady zákazu špinavých kotlů ze strany ministerstva životního prostředí, věříme, nebudou připadat v úvahu,” dodal Chalupa.
Důležitou součástí snah Komory OZE, které směřují k naplnění klimatických cílů, je i snaha o udržení a nezhoršení podmínek pro provoz stávajících OZE.
Zde je důležité podtrhnout „převažující veřejný zájem”, který by měl být pro rozvoj (ale i provoz) OZE v ČR implementován do dalších relevantních právních norem a také v praxi uplatňován. V tomto ohledu Komora konstatuje velký rozpor s tímto principem při postupu MŽP při stanovení omezujících (vylučujících) podmínek pro investiční podporu výstavby nových MVE v rámci programu OP TAK.
(Podrobné informace podle jednotlivých sektorů postupně přineseme v dalších příspěvcích na stránkách www.energie21.cz)
JiT (Zdroj. Komora OZE)*
Novou šancí pro stávající bioplynové stanice může být přechod na výrobu biometanu. Foto Jiří Trnavský
