Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Rozvoj tohoto moderního zdroje energie je však pomalý a v posledních třech letech dokonce nepřibyla žádná nová větrná elektrárna. Možnosti výroby čisté energie z větru jsou přitom v ČR podstatně větší.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Podle studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky (SME) mohou v Česku do roku 2030 vyrůst nové větrné elektrárny o výkonu 2 tisíc megawattů a celková výroba větrné elektřiny se tak může zvýšit na sedminásobek. Celkem by tak na konci desetiletí mohlo mít Česko okolo 2,4 gigawattů instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které by svou bezemisní výrobou elektřiny každoročně nahradily spálení zhruba 4 milionů tun hnědého uhlí.
„Blížící se konec uhlí je zásadním impulsem k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku. Větrné elektrárny nabídnou domácí, levnou a čistou energii pro domácnosti nebo průmysl. Výstavba a provoz nových větrných elektráren je také příležitostí k rozvoji venkova. Obce nebo místní komunity se do připravovaného konceptu mohou zapojit,“ řekl Martin Sedlák, programový ředitel SME.
Jednou z největších bariér pro rozvoj větrné energie v Česku jsou složité a zdlouhavé povolovací procesy, které se dnes mohou protáhnout i na více než 10 let.
„Ministerstvo životního prostředí chce být lídrem rozvoje bezemisní energetiky v Česku. Zásadním nástrojem pro plynulý rozvoj větrné energie proto budou tzv. akcelerační zóny. V nich půjde získat potřebná razítka pro povolení výstavby větrné turbíny rychleji,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě druhého největšího větrného parku v ČR ve Václavicích (Hrádek nad Nisou) v Libereckém kraji. „Rozvoj větrné energetiky v Česku dosud stagnoval, našim cílem je najít takovou cestu, která umožní rozumnou výstavbu nových větrných elektráren respektující energetické potřeby státu i zájmy místních obyvatel. Zásadní je shoda na tom, že výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebude ve střetu s ochranou přírody,” dodal ministr Hladík.
Projekt větrné farmy ve Václavicích u Hrádku nad Nisou je dobrým příkladem úspěšného využití větrné energetiky i v Česku. Od roku 2017 zde stojí 13 větrných věží s celkovým výkonem 26 MW a jde o druhý největší větrný park v Česku. Každý rok dodají tyto větrné elektrárny kolem 60 gigawatthodin čisté energie, která postačuje k uspokojení poptávky zhruba 24 tisíc domácností s průměrnou spotřebou a ušetří 170 tisíc tun oxidu uhličitého.
„ Větrné elektrárny jsou oblastí s velkým potenciálem a dle mého názoru se jedná o energetický zdroj s nejmenším dopadem na životní prostředí. Velmi tak vítám zájem ministerstva životního prostředí na akceleraci jejich rozvoje. Jedině cíleným postupem můžeme docílit výraznějšího posunu v dekarbonizaci celé české energetiky,“ řekl Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD Group, která prostřednictvím své divize JRD Energo větrný park ve Václavicích u Hrádku nad Nisou provozuje.
JiT (Zdroj: MŽP)
Větrný park ve Václavicích u Hrádku nad Nisou na Liberecku, Foto archiv/JRD Energo
Nejstarším projektem na Liberecku jsou obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem. Foto archiv/Nano Green/Jindřichovice
