Za posledních 100 let jsme přišli o téměř milion hektarů zemědělské půdy, nejen proto si zaslouží vyšší ochranu. Shodli se na tom politici koalice SPOLU a v poslanecké sněmovně schválili v prvním čtení novelu zákona o ochraně půdy. Úprava zákona dává prostor i pro rozvoj agrovoltaiky, zpočátku hlavně na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Prvním čtením prošla také tzv. havarijní novela vodního zákona, která přináší komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách.
„Příští rok by měl být průlomový pro českou krajinu, díky naší novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), která by v něm měla nabýt účinnosti, jí do budoucna zaručíme ucelenou ochranu. Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i voda zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zvýšenou ochranu půdy podpořili také zástupci z Asociace soukromého zemědělství ČR a Zemědělského svazu ČR.
Větší ochranu si zaslouží také voda. Havarijní novela vodního zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, stanovuje podmínky pro větší ochranu vodních toků a také upřesňuje kroky v případě havárií tak, aby se neopakovala ekologická katastrofa na řece Bečvě. „Návrh na základě zkušeností z praxe mnohem jasněji definuje, kdo má v případě havárií jak postupovat. Zvyšuje také výši sankcí za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Novelu schválila vláda v září tohoto roku,” doplnil k novele vodního zákona ministr Hladík.
„Jde skutečně o největší změny, pokud jde o zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Úspěchem číslo jedna je plnění slibu, který jsme dali, tedy že nebude zastavována ta nejkvalitnější zemědělská půda, kterou v České republice máme. Jsem také rád, že změny v zákoně výrazně posílí ochranu půdy jako nenahraditelné součásti životního prostředí, například pokud jde o erozi. V době probíhající změny klimatu a energetické krize dosud v zemědělské krajině chybí prostor také pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Díky agrovoltaice ukotvené novelou budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,” uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Jako předseda zemědělského výboru vítám obě novely – jak novelu vodního zákona, tak novelu zákona o zemědělském půdním fondu. Chci říct, že je velmi důležité, že právě výstavba těch skladovacích, respektive prodejních ploch a také fotovoltaik bude zákonem na těchto nejkvalitnějších půdách zakázaná. Na druhé straně nemá tento zákon ambici regulovat počet prodejen v ČR. Skladovací haly v ČR jednoznačně mohou vznikat, ovšem ne na těch nejkvalitnějších půdách. Takto je ten zákon koncipován," doplnil Michal Kučera (TOP 09), předseda Zemědělského výboru PSP.
„Byl jsem zásadním odpůrcem fotovoltaiky na půdě, ale zejména zkušenost zemědělců v Rakousku mě přesvědčila o efektivitě a prospěšnosti agrovoltaiky, pokud je realizována chytře. Ochrana půdy, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení, je v pořádku. O čem, věřím, budeme ještě diskutovat, je, co si představit pod pojmem vyšší veřejný zájem a kdo jej případně reprezentuje,” říká Petr Bendl (ODS), místopředseda Zemědělského výboru PSP.
„Množství nejkvalitnější zemědělské půdy v ČR není neomezené a její trvalý úbytek je vážný. Proto je třeba řešit tento stav systémově. Zemědělský svaz volá roky po definování strategické zásoby půdy v kontextu zajištění potravinové soběstačnosti a bezpečnosti. Přísnější ochranu nejkvalitnějších půd vnímáme jako první krok k tomuto cíli a plně ji podporujeme,” doplnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Novelu podpořil také Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství ČR.
Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME), k projednání zmíněné novely řekl: „Vítáme, že Poslanecká sněmovna projednala v prvním čtení uzákonění agrovoltaiky. Znamená to nový impulz pro rozvoj českého venkova. Zemědělcům se otevírá možnost spojit zemědělskou a energetickou produkci na stejných plochách, které již dnes obhospodařují, a tím dosáhnout na nový zdroj příjmů, snížit vlastní náklady na energie i se ještě intenzivněji podílet na dekarbonizaci České republiky. Vlastní zdroje levné solární energie pomůžou zemědělcům stabilizovat náklady na provoz hospodářství, a přitom zlepšit podmínky pro pěstované plodiny. Solární panely totiž pomáhají v parných létech stínit úrodu nebo ji chrání před extrémními výkyvy počasí. To povede ke zvýšení výnosů zemědělské produkce a usnadní pěstování řady plodin navzdory extrémním teplotám a výkyvům počasí, které klimatická změna umocňuje.“
JiT (Zdroj: MŽP a SME)*
Agrovoltaika v Česku může v budoucnu zahrnovat i výkonně horizontální systémy na orné půdě. Foto archiv/Fraunhofer ISE
