Odborníci radí zájemcům o stavbu

Dotaz: Rád bych posoudil vhodnost lokality pro výstavbu MVE nedaleko Kolína. U ČHMÚ jsem si objednal data průtoků, avšak nevím si rady s určením spádu. Můžete mi tuto problematiku osvětlit, popřípadě poradit odborníky, na které se mohu obrátit?

Odpověď: Spád je v podstatě výškový rozdíl vodních hladin před a za elektrárnou. V praxi se většinou rozlišují dva druhy spádů:
- Hrubý (celkový) spád Hb (brutto) je celkový statický spád daný rozdílem hladin při nulovém průtoku vodní elektrárnou. Pro velmi hrubé odhady jej lze stanovit z mapy. Spád lze stanovit výškovou nivelací na úseku od vtokového objektu (nad jezem), po úroveň spodní hladiny na odpadu z turbíny. Pro relativně přesný odhad postačí lať s centimetrovým dělením. Přesné měření, zejména u delších přivaděčů, lze objednat u specialisty.
- Užitný (čistý) spád Hn (netto) se liší od hrubého spádu odečtením hydraulických ztrát těsně před vodním motorem a za ním (v přivaděči a odpadu) vzhledem ke vzdutí spodní vody, poklesu hladiny horní vody při provozu, změnami směru a objemovými ztrátami (v česlích, v přiváděcím kanálu, v potrubí, atp.). Tím získáme pro turbínu spád užitný.

Vzhledem k tomu, že většina výhodných lokalit je již obsazena, soustřeďuje se pozornost menších investorů na místa, kde instalace MVE dosud nebyla technicky možná nebo ekonomicky výhodná. Pro velmi nízké spády (do 2 m) s velkým průtokem je na VUT v Brně vyvíjena tzv. vírová turbína, což je modifikace Kaplanovy turbíny. Komerčně dostupná je řada mikroturbín Cink s výkony 5 až 20 kW, které jsou schopny zpracovat malé spády i průtoky a mohou fungovat i v tzv. ostrovním provozu. Nahrazují tak na odlehlých místech například dieselagregáty. Vzhledem k používaným malým průtokům lze vodu k turbíně přivádět třeba požární hadicí. Podobně lze pro malé průtoky (do 20 l/s) použít mikroturbínu Setur s výkonem do 1 kW. Doporučujeme se obrátit na výrobce (www.setur.cz).

Kde vzít informace

Dotaz: Koupili jsme starý mlýn a máme zájem o obnovu malé vodní elektrárny. Kde získáme patřičné informace, zda je vůbec možné?

Odpověď: Doporučujeme obrátit se na odborníka z regionu, který by mohl lokalitu dobře posoudit a doporučit i vhodné řešení. Nebo si musíte základní informace nejprve sám nastudovat. Problematika je dobře popsaná například v knize Malé vodní elektrárny (Dušička, Gabriel, Hodák, Čihák a Šulek, vydbatelství Jaga 2003). Na technickou stránku malých vodních elektráren je zaměřena i stejnojmenná knížka od M. Holaty, vydaná v Academii v roce 2002. To ale zdaleka není výčet všech titulů o MVE. Pokud používáte internet, doporučujeme http://mve.energetika.cz. S žádostí o posouzení lokality bude vhodné se obrátit na Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů (www.spvez.cz). Sdružují i provozovatele malých vodních elektráren. Nebo hledejte v seznamu energetických auditorů, bývají například v databázi EKIS (www.i-ekis.cz). K získání praktických zkušeností můžete využít i kontakty v Atlasu obnovitelných zdrojů energií na www.zdrojeenergie.cz.

Dotační podpora

Dotaz: Máme chalupu na okrese Chrudim a uvažujeme o výstavbě MVE u této chalupy. Potok je zde malý, a tak by šlo jen o vodní kolo na horní vodu a výkon  by byl asi 0,75  kW. Je možno i na tento projekt sehnat dotaci, případně zvýhodněný bankovní úvěr?

Odpověď: Využívání vodní energie je sice státem podporováno, ale elektrárna na vodní kolo s horním nátokem a konečném výkonu 0,75 až 1 kW, není pro distributory elektřiny příliš zajímavá. Energie, vytvořená touto elektrárnou, je tak malá, že je určena pouze k vlastní spotřebě, a to jen po část roku. Využívání MVE po delší období je totiž podmíněno akumulací elektrické energie v bateriích a investicí do měniče.  Z technického hlediska je ale projekt zajímavý.

Red (Zdroj: Energetické a konzultační středisko EKIS, SEVEn, o. p. s., www.svn.cz/cs/ekis)

Celý článek je uveřejněn v čísle 5/11 časopisu Energie 21