Menu
e-shop
Česká republika se v letošním roce opět potýká s výrazným suchem, které dopadá na zemědělství, vodní zdroje i stav krajiny. Nízké srážky, vysoké teploty a dlouhodobý deficit vláhy způsobují pokles hladin podzemních i povrchových vod a zvyšují tlak na na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit. Odborníci upozorňují, že bez systematických adaptačních opatření budou podobné situace stále častější a jejich následky závažnější.
Na hledání dlouhodobých řešení se zaměřuje projekt WAMPES – Zapracování konceptu hodnocení ekosystémových služeb do budoucích plánů povodí, který řeší Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) společně s dalšími odbornými institucemi za podpory Technologické agentury ČR.
Projekt WAMPES vychází z konceptu ekosystémových služeb, tedy z hodnocení funkcí, které příroda poskytuje společnosti. Patří mezi ně například schopnost krajiny zadržovat vodu, ochlazovat prostředí, čistit vodu, omezovat erozi nebo podporovat biologickou rozmanitost. „Tento přístup umožňuje efektivněji vyhodnocovat přírodě blízká opatření, která využívají přirozené procesy v krajině místo čistě technických zásahů,“ vysvětluje Ing. Jiří Schneider, Ph.D., z MENDELU. Podle odborníků už nestačí řešit sucho pouze budováním technických staveb nebo lokálními zásahy. Důležité je obnovit přirozené fungování krajiny tak, aby dokázala vodu zachytit, zpomalit její odtok a postupně ji uvolňovat. Mezi nejvýznamnější opatření patří například výsadba stromů a lesů, které pomáhají ochlazovat prostředí a zvyšují schopnost půdy zadržovat vláhu. Důležitou roli hrají také meze, remízky a kvetoucí pásy v zemědělské krajině. Ty omezují vodní i větrnou erozi, podporují vsakování vody a zároveň zvyšují druhovou pestrost. Význam má i obnova mokřadů a záplavových území, které umožňují přirozené rozlivy vody do krajiny a snižují riziko přívalových srážek. Ve městech se stále více prosazují například zelené střechy, retenční prvky nebo výsadba stromů zmírňujících přehřívání zastavěných ploch.
Dopady klimatické změny jsou podle odborníků stále výraznější. Nedostatek vody snižuje výnosy plodin, zhoršuje kvalitu půdy a zvyšuje zranitelnost krajiny vůči erozi. Oslabené ekosystémy navíc hůře odolávají extrémním výkyvům počasí. „Pokud nebudou adaptační opatření realizována včas, bude se prohlubovat intenzita sucha, přehřívání měst i riziko přívalových povodní,“ upozorňuje Mgr. Stanislav Ruman, Ph.D., z Ostravské univerzity. Podle něj může pokračující degradace krajiny vést také k poklesu zásob podzemních vod a ke zvyšování ekonomických škod. Odkládání potřebných investic bude znamenat výrazně vyšší náklady na obnovu infrastruktury, řešení škod i zajištění dostatku vody pro obyvatele a zemědělství. Odborníci zároveň zdůrazňují, že jednotlivá opatření musí být vzájemně propojena a koordinována v širším územním měřítku. Jen tak lze dosáhnout skutečně funkčního systému hospodaření s vodou v krajině.
Součástí projektu WAMPES jsou také specializované mapy, databáze a softwarové nástroje, které mají pomoci státní správě, krajům nebo správcům povodí při rozhodování o konkrétních opatřeních. „V podmínkách měnícího se klimatu je nezbytné koordinovat opatření na podporu vodních zdrojů v rámci širších územních celků,“ říká RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D., z CzechGlobe AV ČR. Díky propojení vědeckých dat, terénních poznatků a zkušeností z praxe mohou odborníci lépe určit, která opatření budou v konkrétních regionech nejúčinnější. Cílem je posílit odolnost české krajiny vůči dopadům klimatické změny a zároveň chránit přírodní zdroje pro budoucí generace. Vyvrcholením projektu bude odborná konference zaměřená na hospodaření s vodou a ekosystémové služby, která se uskuteční 5. a 6. listopadu 2026 v Mělníku. Setkání nabídne prostor pro sdílení zkušeností mezi vědci, zástupci státní správy, samospráv i odborné praxe.*
JiT (Zdroj: Zemědělec)
V podmínkách měnícího se klimatu je nezbytné koordinovat opatření na podporu vodních zdrojů v rámci širších územních celků. Foto archiv/E21
