Sdružení Zelený kruh připomíná letošní pozitivní změny v legislativě, která se přímo dotýká čisté energetiky a životního prostředí. Do přehledu jsou zařazeny předpisy, které aktivně připomínkovaly členské organizace Zeleného kruhu a v nichž důležitou roli hrálo Ministerstvo životního prostředí. Sdružení Zelený kruh sdružuje významnou část ekologických nevládních organizací v České republice.
Novely energetického zákona
Významný pozitivní vliv si ekologické organizace slibují od dvou novel energetického zákona. Ty překládalo MPO, resort Ministerstva životního prostředí aktivně pomáhal odstraňovat pochybnosti a překážky, které projednávání a schvalování provázelo.
Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického a stavebního zákona Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie. Například fotovoltaické elektrárny na větších bytových domech již nebudou potřebovat licenci na výrobu elektřiny ani stavební povolení. Snadnější by měla být i výstavba velkých zdrojů OZE.
Druhá novela Lex OZE II, byla v Senátu schválena těsně před Vánoci, účinnosti nabývá 1. ledna 2024. Novela umožní zakládat energetické komunity a jejich členové budou moci mezi sebou sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.
„Výsledná podoba předpisu se díky zapojení stakeholderů do celého procesu vyjednávání legislativy ubírá dobrým směrem a poskytuje českým obcím, domácnostem a firmám příležitost stát se v oblasti komunitní energetiky průkopníky, a to i v kontextu celé Evropy,” uvedla k zákonu Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.
Ochrana půdy a agrovoltaika
Mezi zákony z dílny MŽP, které Poslanecká sněmovna právě projednává, patří obsáhlá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zelený kruh podporuje hlavní cíle novely, kterými jsou ochrana nejkvalitnější půdy před zástavbou sklady a hypermarkety, zavádění agrovoltaiky a lepšího propojení pestré krajiny se zemědělskou produkcí. „Ekologické organizace navrhovaly v případě ochrany půdy před trvalým záborem ještě přísnější režim, ale pokud poslanci podpoří vládní návrh, bude to nepochybně krok správným směrem,“ uvedla k tomu Petra Kolínská.
Novela přináší definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě při současném zachování zemědělské produkce. Agrovoltaika je již v zahraničí vyzkoušenou cestou, jak citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. Třetí výrazná změna k lepšímu se týká zakomponování mezí, remízků, stromořadí nebo mokřadů do zemědělského půdního fondu.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: "Jde jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat. Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí."
Ochrana přírody a veřejných zájmů
Na evropské úrovni poutalo největší pozornost projednávání nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law). Konečné znění schválil na konci listopadu Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu a Evropský parlament by nové nařízení měl definitivně schválit na konci února 2024. Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která pomůže plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny.
Členské organizace Zeleného kruhu, které se tématu intenzivně věnují, se shodují, že norma prošla všemi dosavadními hlasováními i díky aktivní podpoře ze strany MŽP. „Ve Výboru pro životní prostředí dnes převládla zodpovědnost s velkou převahou. Pokud bude podobně hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dočkáme zdravější a odolnější Evropy. Prospěch z toho nakonec budeme mít všichni,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který nabývá účinnosti 1. ledna 2024, má zajistit účinnou ochranu veřejných zájmů v oblasti životního prostředí při povolování stavebních záměrů. Zákon vznikl v reakci na potřebu zmírnit byrokracii při povolování staveb a současně zachovat silné postavení orgánů veřejné správy chránících životní prostředí.
„Od nového zákona si slibujeme především to, že vlivy stavebních záměrů na životní prostředí budou posuzovány ve vzájemných souvislostech a požadavky z jednotlivých oblastí si nebudou protiřečit,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
E21 (Zdroj: Zelený kruh)*
Vizí moderního zemědělství je symbióza výroby potravin s ochranou krajiny a bioenergetikou. Foto archiv/Energie 21
