OZE a budovy uspoří ruský plyn

Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je ovšem téměř ze sta procent dovážen z Ruska. Podle pětileté predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov, kterou společně zpracovaly a zveřejnily sdružení Komora OZE a Šance pro budovy, by plynu z Ruska měly v Česku „zatopit“ především obnovitelné zdroje a energeticky úsporné budovy.

Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:

• Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: Až 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.
• Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny: Počet mikroelektráren tak bude oproti dnešku šestinásobný.
• Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin: To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.
• Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu: Program REPower EU počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m³ (Česká republika by se podle odhadu sdružení CZ Biom na splnění tohoto cíle mohla podílet asi 1,3 mld. m³ biometanu).
• Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních, komerčních a provozních budov (viz obrázek).
• Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje: Přechod zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.

V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:

• Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m³ plynu díky snížené potřebě energií na vytápění (viz obrázek).
• Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.
• Zdvoj- až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.
• Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.

– Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, k tomu řekl: „Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva – vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii.”

– Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, řekla: „Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”

 „Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc ve starším věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.”

(Zdroj: Komora OZE a Šance pro budovy)*

Foto archiv/ASB a HN)