V Česku vznikají první ekologické vícepodlažní dřevostavby. Pro jejich větší rozšíření je třeba dokončit změnu legislativy a zavést do praxe Surovinovou politiku pro dřevo, schválenou v červnu vládou ČR. Díky intenzivnější spolupráci soukromého a veřejného sektoru se věci dávají do pohybu. Změna norem i politika vlády povedou podle Platformy k tomu, aby v segmentu výstavby vícepodlažních budov ze dřeva vzniklo v ČR stabilní a předvídatelné prostředí.
V západní Evropě je udržitelné stavebnictví ze dřeva již několik let běžnou praxí. První ekologické vícepodlažní dřevostavby začínají vznikat i v České republice. Česká požární norma připouští dřevostavby do požární výšky 12 metrů (i když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej nikdo pro vyšší dřevostavby nepoužíval).
Členové Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která vznikla vloni ze společně deklarované potřeby ke změně legislativních omezení a k vytvoření předvídatelného a stabilního prostředí pro vícepodlažní stavby ze dřeva, na pololetním setkání 18. 9. 2024 konstatovali, že uplynulý půlrok přinesl řadu pozitivních novinek, díky nimž bude možné ekologické vícepodlažní dřevostavby v ČR realizovat v mnohem větší míře než dosud. Shodli se však na tom, že je potřeba především dokončit proces normotvorby, na čemž se nyní intenzivně pracuje, a uvést do praxe Surovinovou politiku pro dřevo, kterou schválila vláda ČR ve svém usnesení z 26. 6. 2024. Definovali zároveň další body, jejichž naplňování vnímají jako klíčové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu: patří mezi ně mj. zavedení nástrojů finanční podpory výstavby ze dřeva pro stavebníky i koncové uživatele a také vyšší podíl dřevostaveb v rámci nových veřejných budov. Členové Platformy vnímají aktuálně velký posun v tom, že se díky intenzivnější spolupráci soukromého a veřejného sektoru věci dávají do pohybu a vytvářejí se podmínky, aby se segment vícepodlažních dřevostaveb mohl rychleji rozvíjet a vzniklo funkční konkurenční prostředí. Stejně jako ve vyspělých zemích západní Evropy, které podobným vývojem již prošly, nebo nyní procházejí.
V ČR lze stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva nad požární výšku 12 m, a to tzv. inženýrským způsobem. Využití pro dřevostavby bylo potvrzeno na základě společného odborného stanoviska zainteresovaných institucí (HZS, ČAS a UCEEB ČVUT) zveřejněného koncem loňského roku ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Toto stanovisko není ještě novou požární normou, ale jednoznačně zvýšilo jistotu pro investory a změnilo přístup jednotlivých pracovišť prevence HZS k této věci. Navíc byly vydány jednotlivé části druhé generace Eurokódů 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně inženýrský přístup do systému ČSN. Podle informace Petra Kuklíka z UCEEB ČVUT, pověřeného vedením týmu pro vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví, by již do konce letošního roku mělo být hotové normativní řešení pro vícepodlažní dřevostavby. Díky němu by bylo možné normativně stavět čisté i hybridní dřevostavby (tzn. kombinace dřeva a železobetonové konstrukce) až do výšky 22,5 m, inženýrský přístup by se využíval až pro stavby ze dřeva nad tuto výšku. Vydání návrhu na změnu požární normy z hlediska dřevostaveb je nyní naplánováno na 1. pololetí roku 2025. Zároveň již byly schváleny nové postupy při určování požární odolnosti.
Red (Zdroj: Crestcom)*
