V Česku se díky nové normě, která by měla vstoupit v platnost již letos v červenci, budou moci standardním způsobem stavět vícepodlažní dřevostavby až do požární výšky 22,5 m. Členové Platformy na svém pololetním setkání ocenili, že díky velmi věcné a intenzivní spolupráci mezi státní a soukromou sféroubyly legislativní změny, umožňujícívýstavbu vícepodlažních dřevostaveb až do výšky 8 podlaží, přijaty velmi rychle (zhruba za dva roky). Česká republika má tak podle Platformy – i díky postupnému uvádění vládníSurovinové politiky pro dřevo[1] do praxe–dobře nakročeno k tomu, aby se stala jedním z evropských lídrů v tomto segmentu.
Jak při setkání uvedl Robert Jára, ředitel UCEEB ČVUT (výzkumného ústavu pověřeného řešením rozborového úkolu, směřujícího k vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví),příslušná nová příloha K požární normy ČSN 73 0802 je nyní ve stadiu vypořádání všech připomínek a předpokládá se, že bude jako schválená zveřejněna ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v horizontu dvou měsíců. Díky tomu bude od této doby možné standardním způsobem stavět čisté dřevostavby až do požární výšky 18 m (tzn. 7 podlaží)[2], hybridní dřevostavby(kombinace dřeva a železobetonové konstrukce) pak až do požární výšky 22,5 m (tzn. 8 podlaží). Inženýrský přístup by se využíval pouze pro hybridní dřevostavby přesahující výšku 22,5 m. Vše výše uvedené je podle Roberta Járy jen začátek. Ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) chystá UCEEB sérii seminářů, v nichž do detailů představí novou legislativu podporující výstavbu vícepodlažních dřevostaveb.
Nově přijatou normou se podle Platformy spustí v Česku stavidla výstavby vícepodlažních dřevostaveb jako jedné z cest k udržitelnému stavebnictví. Členové Platformy zároveň na setkání definovali další body, jejichž naplňování vnímají jako klíčové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu. Mezi ně patří především:
S dalšími hotovými projekty je podle Platformy již nyní patrné, jak se pozitivně mění přístup české společnosti k vícepodlažním dřevostavbám. Tato změna probíhá postupně a bude tím větší, čím více takových realizací bude u nás vznikat. Výstavba vícepodlažních dřevostaveb dle brzy schválené přílohy K požární normy ČSN 73 0802 se týká objektů pro bydlení, ubytování, administrativu a školních i předškolních zařízení. První vícepodlažní rezidenční dřevostavby v novodobé historii hlavního města - Timber Praha– dokončila společnost UBM Development Czechia vloni v září. Skanska na konci června začne v Praze stavět bytový dům Dřevák v rámci rezidenčního komplexu D.O.K. Radlice. A vícepodlažní dřevostavby začínají pronikat i do regionů: součástí vznikajícího rezidenčního areálu Nová Tesla v Pardubicích od developera Linkcity Czech Republic je i jedna vícepodlažní dřevostavba. Další – Rezidence Drdla ve Žďáru nad Sázavou se 34 byty – se staví jako výsledek spolupráce města, společnosti Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS) a státu prostřednictvím Státního fondu podpory investic. Půjde o nájemní bydlení pro zaměstnance profesí důležitých pro chod města.
Dřevo je trvanlivý a obnovitelný materiál, výstavba z něj je udržitelná a energeticky méně náročná. Přispívá k dekarbonizaci ve stavebnictví, protože dokáže pohlcovat emise oxidu uhličitého. Výstavba ze dřeva přináší kvalitu a výrazné zkrácení doby realizace díky tomu, že se při ní využívá moderní technologie prefabrikace. Masivní CLT panely, z nichž dnes dřevostavby mimo jiné vznikají, vynikají velkou pevností, únosností a velmi dobrou požární odolností. Dřevo vytváří v interiéru přirozené a zdravé vnitřní prostředí. Řada studií dokládá jeho pozitivní účinky na lidské zdraví a psychiku. Mimo jiné snižuje stres, eliminuje viry a bakterie a vyniká dobrými izolačními a akustickými vlastnostmi.*
[1]Surovinovou politiku pro dřevo schválila Vláda ČR ve svém usnesení z 26. 6. 2024.Více viz Surovinová politika pro dřevo | MZe
[2] Aktuálně platná česká požární norma připouští dřevostavby do požární výšky pouze 12 m. I když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej nikdo pro vyšší dřevostavby nepoužíval.
/zr/