17.04.2024 | 11:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Podle anylýzy Česko významně těží z evropského trhu, ale bruselské regulace jsou mnohdy neefektivní

 Všichni vědí, že Česká republika je otevřenou, exportně orientovanou ekonomikou, takže není překvapivé, že si vstupem na jednotný evropský trh (single market) pomohla. Ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které problematiku jednotného trhu zkoumalo s think-tanky z dalších šesti evropských zemí, však vyplývá, že konvergence české ekonomiky k západním však zpomalila. K tomu, aby jednotný trh naplnil svůj potenciál, je nutné přijmout reformy doma i v Bruselu.

Právě strhávání bariér v mezinárodním obchodě je pro českou ekonomiku základní podmínkou úspěšného rozvoje. „Česku jednotný trh jednoznačně pomohl. Ale může mu pomoci ještě více. Zatímco v prvních letech po přistoupení doháněla česká ekonomika rakouskou zhruba o jeden procentní bod ročně, od roku 2017 naše konvergence stagnuje. Pokud něco nezměníme, bude odpověď na otázku ‚kdy dohoníme Rakousko?‘ jednoduchá: nikdy,“ říká Michael Fanta, hlavní analytik CETA.

Rozdíl v HDP na hlavu 

Problematické nejsou jen přetrvávající překážky, ale i jejich dynamika. „Jednotný trh je skvělá myšlenka, ale jsou s ní spojeny dva problémy: V Evropské unii zatím nemáme ani jednotný trh, ale ani ten samotný trh,“  domnívá se Aleš Rod, výkonný ředitel CETA a člen Národní ekonomické rady vlády, a dodává: „Z dat OECD vyplývá, že mezi roky 2014 a 2022 restrikce v mezinárodním obchodě v EU neklesaly, ale rostly. Ještě problematičtější je ale, že v regionu střední a východní Evropy rostly překážky obchodu rychleji než v zemích západní Evropy. To je třeba zvrátit. Na stole leží potenciál 644 miliard eur, které by členské státy mohly získat při opravdovém volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly,“ apeluje Aleš Rod.

Výsledky studie

Studie s názvem „Česká republika a jednotný evropský trh“ zkoumá vývoj České republiky v kontextu jednotného evropského trhu se zbožím, kapitálem a pracovní silou. Velký prostor věnuje také regulaci služeb, kde podle metodiky OECD dochází k tomu, že regulace služeb v Evropské unii nabrala negativní směr, a navrhuje několik opatření, jak situaci zlepšit. Posledními dvěma kapitolami jsou regulace trhu práce a digitální služby. 

Výzkumný projekt vznikl ke třicátému výročí jednotného trhu ve spolupráci s think-tanky ze Slovenska, Polska, Bulharska, Litvy, Rumunska a Chorvatska sdruženými pod hlavičkou Epicenter se sídlem v Bruselu. Třicáté narozeniny měl jednotný trh EU v loňském roce. „Z našeho hlediska jsou podstatnější dvacetiny naší účasti v něm, které oslavíme již za necelý měsíc. Apel na prohlubování evropského trhu přichází v době, kdy sledujeme spíše protencionistické tlaky a impulzy členských států uzavírat sr v podporách národních ekonomik. To je velké riziko,“ varuje Martin Pánek, spoluautor studie.

Součástí kapitoly o regulaci trhu práce je také dotazníkové šetření mezi kurýry o tom, co si myslí o snaze EU regulovat jejich flexibilitu převodem na zaměstnanecký pracovní poměr. Výsledky průzkumu ukazují, že kurýři jsou si vědomi rozdílů mezi zaměstnáním a gig ekonomikou, znají výhody a rizika spojená s oběma typy působení na pracovním trhu, a že současné nastavení jim naprosto vyhovuje.

Navrhovaná opatření

Studie nabízí dvacet opatření pro tvůrce hospodářských politik, které pomohou nakopnout evropský hospodářský růst. Hlavními z nich jsou:

  • Přijmout minimálně princip „1 in, 1 out“, tedy za každou nově přijatou regulaci musí být aspoň jedna regulace stejně velkého významu zrušena.
  • Liberalizovat předpisy, které mají nejdražší dopady na evropský trh, Evropská unie musí ulevit přetíženému trhu. To platí jak v analogovém světě, tak také čím dál více v tom digitálním, kde zatím EU vůbec nestačí konkurenci z USA a Číny.
  • Posílit jednotný trh služeb. Služby tvoří 73 % HDP EU a podílejí se na 73 % zaměstnanosti, zatímco podíl služeb na obchodu uvnitř EU činí pouze přibližně 20 %.
  • Také v odvětví služeb deregulovat předpisy, vodítkem by měl být index OECD o restriktivnosti daného odvětví v členských zemích. Země s nejmírnější regulací by měla být vzorem.
  • Racionalizovat ekologické politiky EU. Změna klimatu a další ekologické hrozby jsou skutečností a je třeba hledat účinné způsoby ochrany naší planety. Evropská unie by měla hledat rozumný kompromis mezi tempem ekologické transformace a náklady s ní spojenými.

„Politici a regulátoři na evropské úrovni potřebují změnu regulačního smýšlení. Z ekonomického hlediska není pravda, že jedna celounijní regulace je vždy lepší než regulace na úrovni členských států a být světovým lídrem v regulaci často znamená, že evropské firmy vůbec nevznikají, příp. odcházejí z našeho trhu pryč,“  vysvětluje Jan Šincl, analytik CETA. „Má Evropa méně schopné podnikatele a vynálezce? Rozhodně ne – má ale stále horší podnikatelské prostředí,“ uzavírá.

ev /Zdroj: CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz, z. ú./

Na foto: Preference kurýrů/ Zdroj: CETA (2024)

 

HDP na hlavu v Česku a Rakousku 2004–2022, konstantní mezinárodní USD (2017)

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down