Bude se i v České republice stavět víc bioplynových stanic s výkonem do 100 kW? To záleží hlavně na tom, zda majitelům a provozovatelům přinesou zisk a přiměřenou návratnost investice. Česká bioplynová asociace stanovila ve svém projektu východiska pro jejich rozvoj a dodavatelé již nabízejí technická řešení zejména pro farmáře a obce.
Výtah z obsahu článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2016.
Energetický regulační úřad člení BPS pro účely stanovení podpory na zřízení s výkonem pod 550 kW a nad 550 kW. Z technologického hlediska ale vyhovuje spíše orientační členění uvedené v tabulce. Pro řešení energetické koncepce v menších obcích jsou zajímavé zejména mini BPS s výkonem do 100 kW.
Orientační rozdělení BPS podle výkonu
| Typ BPS | Výkon (kW) |
| mini | do 100 |
| malé | 101–300 |
| střední | 301–700 |
| velké | nad 700 |
Perspektiva malých BPS
Je pravda, že se snižováním výkonu BPS klesá efektivita výroby bioplynu. V Německu se však nyní staví převážně jen BPS s výkonem kolem 100 kW. Je to dáno dřívější rozsáhlou výstavbou velkých BPS, která je již za svým zenitem, ale především zvýhodněným (feed-in) tarifem pro BPS do 150 kW. Němci usoudili, že právě tyto BPS jsou pro jejich energetickou koncepci perspektivní. Tento přístup bychom měli prosazovat také v České republice.
Česká bioplynová asociace (CZBA) ve svém akčním plánu pro bioplyn stanovila základní opatření pro rozvoj BPS, která lze uplatnit i pro mini nebo malé BPS:
- Zpracovat analýzu schématu povolovacího procesu.
- Označit konfliktní body a problémy z hlediska ochrany ovzduší.
- Navrhnout nápravná opatření dle současných problémů.
- Odstranit legislativní překážky a duplicity – optimalizovat příslušnou českou legislativu.
- Zpřístupnit BPS co největšímu okruhu zájemců.
- Zlepšit komunikaci mezi jednotlivými orgány procesu schvalování.
- Zajistit prostřednictvím orgánů veřejné správy (kompetentní ministerstva, Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady a další) uvedení realizovaných opatření do praxe.
Možnosti technického řešení
Pro ilustraci možností technického řešení může sloužit například vzorový projekt hybridní mini BPS firmy miniBPS, s. r. o., představený na konferenci Bioenergie již v roce 2015. Výrobce deklaruje tyto vlastnosti a parametry:
- jako provozovatelé především zemědělci,
- možnost zpracování levných, i když z hlediska technologie problematických surovin (travní senáž, hovězí hnůj, drůbeží trus atd.),
- jednoduché a spolehlivé řešení a obslužnost,
- minimální spotřeba elektřiny na vlastní provoz,
- optimální sestava: jeden až dva kontejnery (v závislosti na substrátech a instalovaném
výkonu) a skladovací/dofermentačni jímka s kapacitou na 120–180 dní,
- možnost hybridní sucho-mokré fermentace,
- vysoké zatížení reaktoru organickými látkami (OLR) a doba zdržení (HRT) u suché fermentace asi 7–15 dní,
- využití tepla (u mini BPS by to neměl být problémem).
Tuto BPS je možno přestavět na komunální (odpadářskou).
Dalším příkladem je kontejnerová mobilní BPS MobiGas společnosti Agro Trnava u Třebíče, s. r. o. Stanice je určena především ke zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu a pracuje tzv. suchou cestou. K technickému kontejneru je možné připojit až pět fermentačních kontejnerů, kde je materiál zahříván, provzdušňován a zkrápěn. Výsledkem je bioplyn pro kogenerační jednotku. Zpracovaný materiál se dále využívá jako kvalitní hnojivo. Výrobcem je společnost Pöttinger Entsorgungstechnik, součástí technologie je kogenerační jednotka Tedom.*
Ing. František Ohem a redakce
Obrázky:
V Německu se nyní staví hlavně BPS s výkonem do 100 kW. Foto archiv/Envitec Biogas
Projekt hybridní mini BPS. Zdroj: minBPS
Model mobilní kontejnerová stanice MobiGas (Agro Trnava). Foto JiT
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Vážení, jsme rodinná firma založená na restitučním vlastnictví lesního a zemědělského majetku (cca500ha lesů, cca 100ha zem.půdního fondu z toho k vlastní farmářské činnosti využíváme cca 45ha travní plochy). V rámci lesní výroby vzniká odpad po těžební činnosti, v rámci zemědělské činnosti provozujeme farmu založeného na chovu mastného skotu (min12-30ks). I zde pochopitelně vzniká odpad a přebytek travní hmoty. Naším cílem ve vámi sledované oblasti, je energetická soběstačnost, k tomu nyní řešíme využití střech hospodářských budov k umístění fotovoltaiky. Nicméně primárně nás zajímá možnost zpracování odpadů v bioplynové stanici v programu mini.
Rádi bychom tedy měli přístup k aktuálním informací z této oblasti, včetně případných podpor. Kromě vašeho časopisu (který si současně objednáváme), lze nás odkázat na další zdroje popřípadě možnosti zapojení se do reálného řešení?
Děkuji. S pozdravem, Jaroslav Radil (za Vodňanského lesy s.r.o.)