Pozemkové úpravy by měly snížit dopady klimatické změny

Na potřebě dokončit a zavést do praxe vyhlášku Monitoringu eroze, rozvíjet metody a systém vyhodnocování účinnosti opatření v rámci plánů společných zařízení (PSZ) ve spolupráci s akademickou obcí nebo na nutnosti další digitalizace pozemkových úprav se shodli účastníci jubilejního 25. ročníku konference pozemkových úprav, který se konal v září v Ostravě. Jedním ze závěrů konference bylo, že přednostně musí být podpořeny a realizovány pozemkové úpravy napomáhající snížení dopadů klimatických změn.

Tradiční setkání se letos zaměřilo na efektivní správu zemědělského majetku jako klíč k udržitelné krajině. „Pozemkové úpravy nejsou jen technickým nástrojem, ale komplexním řešením pro venkovský prostor. Jsou základem pro zadržování vody v krajině, dlouhodobě udržitelné hospodaření, a také pro zvyšování kvality života na venkově. Konference je jedinečnou platformou pro sdílení zkušeností, propojování praxe a politik a nastavování dalšího směřování, letos navíc doplněná o mezinárodní účast,“ uvedla ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová.

Konference nabídla aktuální informace ke Strategickému plánu Společné zemědělské politiky 2023 až 2027 nebo pravidlech podmíněnosti DZES 5. Silný důraz byl kladen také na financování opatření z evropských fondů – ať už v rámci plánů společných zařízení, které jsou základem pro návrh nového uspořádání pozemků v řešeném území, agrolesnických dotací nebo dalších programů podporujících krajinné prvky a ochranu půdy.

Podpora z Programu rozvoje venkova

Jak zaznělo na konferenci, celková rychlost provádění pozemkových úprav je závislá na kapacitních možnostech SPÚ a současně na každoročně přidělovaném objemu finančních prostředků. Ze státního rozpočtu je přitom hrazeno především zpracování návrhů a částečně také realizace opatření ke zpřístupnění pozemků (především polních cest). Evropské zdroje jsou využívány zejména v oblasti realizací společných zařízení (protierozních, vodohospodářských a ekologických opatření, včetně zpřístupnění zemědělských pozemků a zajištění prostupnosti krajiny).

Podmínky pro jejich čerpání jsou podle metodických podkladů pro harmonizaci komplexních a jednoduchých pozemkových úprav ve vztahu k územnímu plánování, kterou vydala Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, nastaveny tak, aby byly přednostně realizovány projekty napomáhající snížení dopadů klimatických změn. Podle tohoto dokumentu alokace z Programu rozvoje venkova – intervence Pozemkové úpravy na období 2014 až 2020 činila 3,4 miliardy korun. Celkem bylo zrealizováno 334 projektů. Doplňková alokace na období 2024 až 2025 činila 1,4 miliardy korun. Celkem 126 projektů

Komplexní řešení pro venkovský prostor

Svatava Maradová na konferenci ve svém příspěvku také připomněla, že pozemkové úpravy nejsou jen technickým nástrojem, ale komplexním řešením pro venkovský prostor. Při výběru projektů je proto kladen důraz na realizace zajišťující zpřístupnění pozemků, ochranu životního prostředí a zachování krajinného rázu, zvýšení ekologické stability krajiny, protierozní a protipovodňová opatření a vodohospodářská opatření pro omezení dopadů zemědělského sucha.

Alokace z Národního plánu obnovy – intervence Pozemkové úpravy (2.6.4.) činila na období 2021 až 2024 celkem 826,4 milionu korun. Při výběru takto podpořených projektů byla preferována opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a adaptaci na změnu klimatu (plánovaný cílový stav alespoň 150 ha, zrealizováno 169 ha) a opatření zelené infrastruktury podporující biodiverzitu (cílový stav alespoň 90 ha, zrealizováno 160 ha). V rámci společné zemědělské politiky je alokováno na léta 2025 až 2027 asi 2,6 miliardy korun.

JiT (Zdroj: Zemědělec)

Pozemkové úpravy jsou pro  obce i krajinu klíčovým tématem také pro snížení dopadu klimatických změn. Foto archiv/SPÚ