
Spalování fosilních paliv není nákladné jen kvůli ceně uhlí, ropy nebo plynu. Do skutečného účtu je nutné započítat také dopady znečištění ovzduší na zdraví a produktivitu práce, výdaje zdravotnictví nebo hospodářské škody způsobené změnou klimatu. Nová globální studie Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ukazuje, že kombinace opatření na ochranu klimatu a čistší ovzduší přináší výrazně vyšší ekonomické přínosy, než kolik stojí jejich zavedení.
Studie, kterou letos vydal UNEP společně s Climate and Clean Air Coalition, hodnotí 25 opatření současně snižujících emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší. Autoři upozorňují, že oba problémy mají často společný zdroj, především spalování fosilních paliv. Znečištění ovzduší podle studie přispívá celosvětově přibližně k sedmi milionům předčasných úmrtí ročně a současně omezuje lidský i ekonomický potenciál.
Ekonomické škody spojené se znečištěním ovzduší se promítají především do vyšších nákladů zdravotnictví, nemocnosti, předčasných úmrtí a poklesu produktivity práce. Změna klimatu k nim přidává například škody způsobené extrémním počasím, ztráty produktivity při vysokých teplotách, dopady na zemědělství nebo poškození majetku a infrastruktury.
Jen zdravotní přínosy vyplývající ze snížení znečištění ovzduší odpovídají podle modelování UNEP v roce 2050 zhruba 3,3 % světového HDP. Do výsledku se započítává nejen hodnota zachráněných životů a lepší kvality života, ale také nižší výdaje zdravotnictví a menší ztráty pracovní produktivity. Celkové přínosy ze snížení znečištění ovzduší jsou podle studie už v roce 2035 přibližně sedmkrát až osmkrát vyšší než náklady na opatření.
„Když porovnáváme cenu různých zdrojů energie, často sledujeme jen účet za výrobu megawatthodiny. U uhlí, ropy a plynu ale část účtu platíme jinde, prostřednictvím zdravotnictví, nižší produktivity, škod na majetku nebo dopadů extrémního počasí. Studie UNEP ukazuje, že investice do čisté energetiky nejsou jen klimatickou politikou. Jsou zároveň investicí do výkonnější a odolnější ekonomiky,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME).
UNEP mezi hlavní opatření řadí přechod výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinnost průmyslu a budov, elektrifikaci nebo omezení emisí metanu při těžbě a přepravě fosilních paliv. Další opatření směřují do dopravy, zemědělství a odpadového hospodářství.
Na globální úrovni vychází ekonomická bilance jednoznačně. Při započtení tržních i netržních přínosů odhaduje UNEP poměr přínosů a nákladů přibližně 15:1 a vnitřní výnosové procento kolem 60 %. Hodnota zdravotních přínosů překoná kompletní náklady na realizaci všech 25 opatření už během prvního desetiletí.
Celkové ekonomické přínosy opatření mají dosáhnout přibližně 7 bilionů dolarů ročně v roce 2035, 13 bilionů v roce 2050 a 48 bilionů dolarů na konci století. Samotné měřitelné tržní přínosy, tedy například vyšší produktivita, nižší zdravotní výdaje a menší hospodářské škody, dosáhnou podle modelu 1,2 bilionu dolarů ročně již v roce 2035 a 2,4 bilionu v roce 2050.
Evropa již část nejlevnějších opatření ke zlepšení kvality ovzduší realizovala, a má proto menší dodatečný potenciál než silně znečištěné části Asie či Afriky. Přesto pro region EU, EFTA a Spojeného království vychází podle UNEP celkový poměr ekonomických přínosů k nákladům přibližně 3:1.
„Pro Česko je to argument pro rychlejší modernizaci energetiky. Potřebujeme dostat do systému více větrných a solárních elektráren, akumulace, flexibility a energetických úspor a zároveň posílit sítě. Důležité je, že se tyto změny navzájem podporují. Levnější čistá elektřina zlepšuje ekonomiku elektromobility nebo tepelných čerpadel, zatímco baterie a chytré řízení spotřeby pomáhají integrovat další obnovitelné zdroje,“ doplňuje Martin Sedlák.
Ekonomické a společenské přínosy modernizace energetiky chce do veřejné debaty přinést také iniciativa Nová energie Česka. Jejím cílem je posunout diskusi od sporů o jednotlivé technologie k tomu, co může rozvoj domácích obnovitelných zdrojů, sítí, akumulace a energetických úspor přinést českým firmám, obcím i domácnostem.
„Energetická transformace není závod o co nejvyšší počet větrníků nebo solárních panelů. Rozhodující je, zda dokážeme vytvořit systém, ve kterém se jednotlivé části moderní energetiky navzájem podporují a snižují náklady celé ekonomiky. Právě o této příležitosti chceme mluvit v rámci Nové energie Česka, na základě dat a konkrétních zkušeností z regionů,“ uzavírá Martin Sedlák.*
JiT (Zdroj: SME)
Cílem moderní energetiky je vytvořit systém, ve kterém se čisté technologie navzájem podporují a tím snižují náklady. Foto archiv/Tedom
