Účastníci letošního šestého ročníku soutěže Adapterra Awards, která se zaměřuje na projekty adaptace na klimatickou změnu, se mohou letos nově přihlásit do čtyř kategorií. K tradičním oblastem krajina, sídla a budovy přibyl průmysl. Novinářům to řekli vedoucí programu Adapterra Awards Martin Ander z Nadace Partnerství a ředitel Integra Consulting a odborný garant soutěže Michal Hošek. Zájemci se mohou hlásit do 15. března. Finálové projekty budou zveřejněny v srpnu.
Soutěž oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst, důsledkům přívalových srážek či erozi půdy. Vítězové si rozdělí ceny od 50 000 do 100 000 korun. Oproti minulým ročníkům organizátoři upravili systém kategorií.
„Nově zavádíme čtvrtou kategorii, která bude každý rok proměnlivá, aby soutěž měla náboj, letos jí bude průmysl. Jde nám o to, aby se projekty staly inspirací pro další investory,“ řekl vedoucí programu Adapterra Awards Martin Ander. Podle něj do soutěže se v minulosti projekty z průmyslu přihlašovaly, ale nyní pro ně bude samostatná kategorie. „Udržitelnost je v průmyslovém sektoru důležitým tématem. Průmyslová výroba patří mezi největší odběratele a zároveň znečišťovatele vod. Společně se zemědělstvím je také nejzranitelnějším sektorem v období sucha,“ sdělil Martin Ander.
Kromě nedostatku vody se průmyslové firmy potýkají také s přehříváním areálů v letních měsících. „Bude nás zajímat dopad provozu a produkce a do jaké míry se majitel v areálu vyrovnává s adaptací na klimatickou změnu,“ dodal ředitel Integra Consulting a odborný garant soutěže Michal Hošek
Podle Andera je udržitelnost důležitým tématem, které rezonuje i díky nové povinnosti nefinančního reportingu. „Průmyslová výroba patří mezi největší odběratele a zároveň znečišťovatele vod. Společně se zemědělstvím je také nejzranitelnějším sektorem v období sucha. Klimatická změna průmyslovým podnikům přináší nová rizika, ale i nové možnosti, jak se na její dopady připravit,” vysvětlil Ander.
Hlavními kategoriemi soutěže jsou Krajina, Sídla a Budovy. Do kategorie Krajina se mohou hlásit různorodé projekty od udržitelného zemědělství po obnovu mokřadů. Adaptační projekty na klimatickou změnu z intravilánu obcí, ať už jde o revitalizace náhonů či hospodaření s vodou na náměstí, se mohou hlásit do kategorie Sídla. Do Budov spadají veškerá opatření na domech bez ohledu na způsob jejich využití, připomněl.
Finálové projekty vybere a odborná porota složená mimo jiné z odborníků na klima, architektů či zástupce ministerstva životního prostředí.
Organizátoři vybrané projekty představí od 1. srpna do 15. října, kdy budou moci lidé na webu soutěže hlasovat a udělit tak cenu sympatie, za kterou vítěz dostane odměnu 50 000 Kč. Konference na téma adaptace na klimatickou změnu a vyhlášení vítězů se uskuteční 6. listopadu. Nejvyšší výhru – 100 000 Kč – si odnese vítěz kategorie Krajina.
V loňském roce se soutěže zúčastnilo celkem 115 projektů, z nichž organizátoři vybrali 21 do finále. Kromě odborné poroty vybírala vítěze rovněž veřejnost, když hlasovalo 8000 lidí. Nejlepším projektem adaptace na klimatickou změnu zvolili lidé v soutěži Adapterra Awards obnovu lesoparku Čertova Rokle v Brně Lesné. Tento projekt vyhrál kromě Ceny sympatie i kategorii Zastavěná území. V kategorii Volná krajina vyhrál projekt Regenerace půdy a krajiny Jagava Permafarmy. Podle poroty se jedná o vzácný příklad využití progresivních metod ekologického zemědělství. Zvláště cenný a ojedinělý je důraz na zlepšení kvality půdy.
V kategorii Náš domov zvítězil projekt Green Port Strašnice, developerský projekt se zaměřením na udržitelnost. Domy využívají přírodní materiály, mají zelené střechy, zelené plochy i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení. Modernizace vozovny Slovany v Plzni vyhrála v kategorii Pracovní prostředí. Vedle plošně rozsáhlé realizace zelených střech na halách vozovny hodnotila velmi pozitivně komplexnost projektu z hlediska nakládání s dešťovou vodou.*
JiT (Zdroj: Zemědělec)
V roce 2023 v kategorii Náš domov zvítězil projekt Green Port Strašnice, developerský projekt se zaměřením na udržitelnost. Foto archiv/JRD
