Využití slunečního záření také k výrobě tepla je běžné v celé Evropě. Zahrnuje jak menší systémy pro rodinné domy, tak střední a velké soustavy pro bytové domy, a veřejné či komerční budovy. Největší podíl na českém trhu mají termické systémy pro ohřev užitkové vody a doplňkové vytápění v rodinných domech. Rozšířený je i solární ohřev vody v zahradních bazénech.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Česká vláda nedávno částečně inovovala a zjednodušila pravidla dotačního programu Nová zelená úsporám. Zastánci solárního vytápění uvítali, že navzdory některým úvahám byla i nadále zachována podpora pro solární termické systémy.
Profesní sdružení Komora OZE ve spolupráci s dalšími organizacemi v této souvislosti připravila další pokračování seriálu Desater rad pro zákazníky, tentokrát na téma výběr a instalace fototermického systému. A jaké jsou některé rady a doporučení odborníků z Komory OZE pro zájemce o instalaci solární termické soustavy?
Pozor na parametry kvality
Výkon a životnost solárního kolektoru závisí na kvalitě jeho provedení, použitých materiálech a technologii výroby. Absorbéry kolektorů pro celoroční provoz využívají i nepřímé difúzní sluneční záření. Životnost solárního kolektoru je dána odolností proti negativnímu působení extrémních stavů, které mohou nastat v provozu: vysoké teploty a tlaky, nárazy (krupobití), teplotní šoky.
Odolnost vůči extrémním podmínkám a výkonové parametry vyjádřené křivkou výkonu se zkouší podle normy ČSN EN ISO9806. Kvalitní solární kolektor lze tedy poznat nahlédnutím do protokolu o zkoušce dle této normy, nebo jen tím, že má prověřenou životnost. U tradičních evropských výrobců je prověřená životnost více než 30 let bez ztráty výkonu. Kvalitní výrobce nebo dodavatel má v technických listech k dispozici výkonové údaje ke kolektorům, ze kterých je možné provést návrh systému.
Důležité je správné umístění
Nejlepší umístění solárních kolektorů je takové, aby nepřekážely a měly co nejvyšší výkon. Ve většině případů je možné solární kolektory umístit na střechu objektu. Jeden kolektor váží zhruba 40 kg, a tak se zatížením střechy problém obvykle nebývá. Orientaci kolektorů je někdy nutné přizpůsobit orientaci střechy, ale vždy je vhodné volit orientaci jihovýchod – jih – jihozápad. Větší odklon znamená pokles získané energie oproti jižní orientaci. Orientace východ-západ nebývá ekonomicky výhodná, protože na samotné kolektory dopadne o 25 % méně slunečního záření. A celková cena instalace je vyšší.
Optimální sklon kolektorů se určuje i podle způsobu využití solární soustavy. Pro celoroční ohřev vody je optimální sklon 45°. Pro systémy kombinované s vytápěním se nabízí využít vyšší sklon nad 45° pro snížení letních energetických přebytků a zároveň pro nárůst zimních zisků díky příznivějšímu úhlu dopadu slunečních paprsků. V těchto případech je možné umístit kolektory i na fasádu objektu.
JiT (Zdroj: Komora OZE)
Ve většině případů je možné termické kolektory umístit na stávající střechu objektu/Foto archiv/ThermoSolar
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!