Využití slunečního záření také k výrobě tepla je běžné v celé Evropě. Zahrnuje jak menší systémy pro rodinné domy, tak střední a velké soustavy pro bytové domy, a veřejné či komerční budovy. Největší podíl na českém trhu mají termické systémy pro ohřev užitkové vody a doplňkové vytápění v rodinných domech. Rozšířený je i solární ohřev vody v zahradních bazénech.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Česká vláda nedávno částečně inovovala a zjednodušila pravidla dotačního programu Nová zelená úsporám. Zastánci solárního vytápění uvítali, že navzdory některým úvahám byla i nadále zachována podpora pro solární termické systémy.
Profesní sdružení Komora OZE ve spolupráci s dalšími organizacemi v této souvislosti připravila další pokračování seriálu Desater rad pro zákazníky, tentokrát na téma výběr a instalace fototermického systému. A jaké jsou některé rady a doporučení odborníků z Komory OZE pro zájemce o instalaci solární termické soustavy?
Výkon a životnost solárního kolektoru závisí na kvalitě jeho provedení, použitých materiálech a technologii výroby. Absorbéry kolektorů pro celoroční provoz využívají i nepřímé difúzní sluneční záření. Životnost solárního kolektoru je dána odolností proti negativnímu působení extrémních stavů, které mohou nastat v provozu: vysoké teploty a tlaky, nárazy (krupobití), teplotní šoky.
Odolnost vůči extrémním podmínkám a výkonové parametry vyjádřené křivkou výkonu se zkouší podle normy ČSN EN ISO 9806. Kvalitní solární kolektor lze tedy poznat nahlédnutím do protokolu o zkoušce dle této normy, nebo jen tím, že má prověřenou životnost. U tradičních evropských výrobců je prověřená životnost více než 30 let bez ztráty výkonu. Kvalitní výrobce nebo dodavatel má v technických listech k dispozici výkonové údaje ke kolektorům, ze kterých je možné provést návrh systému.
Nejlepší umístění solárních kolektorů je takové, aby nepřekážely a měly co nejvyšší výkon. Ve většině případů je možné solární kolektory umístit na střechu objektu. Jeden kolektor váží zhruba 40 kg, a tak se zatížením střechy problém obvykle nebývá. Orientaci kolektorů je někdy nutné přizpůsobit orientaci střechy, ale vždy je vhodné volit orientaci jihovýchod – jih – jihozápad. Větší odklon znamená pokles získané energie oproti jižní orientaci. Orientace východ-západ nebývá ekonomicky výhodná, protože na samotné kolektory dopadne o 25 % méně slunečního záření. A celková cena instalace je vyšší.
Optimální sklon kolektorů se určuje i podle způsobu využití solární soustavy. Pro celoroční ohřev vody je optimální sklon 45°. Pro systémy kombinované s vytápěním se nabízí využít vyšší sklon nad 45° pro snížení letních energetických přebytků a zároveň pro nárůst zimních zisků díky příznivějšímu úhlu dopadu slunečních paprsků. V těchto případech je možné umístit kolektory i na fasádu objektu.
JiT (Zdroj: Komora OZE)
Ve většině případů je možné termické kolektory umístit na stávající střechu objektu/Foto archiv/ThermoSolar
