Rozvoj větrné energetiky je v České republice oproti většině evropských států opožděn a výstavba větrných elektráren se vyznačuje výraznou regionální diferenciací. Cílem článku bylo zjistit na základě statistické analýzy dat, jaké environmentální a socioekonomické faktory mají na tyto regionální rozdíly vliv.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017.
Rozvoj větrné energetiky je v České republice oproti většině evropských států významně opožděn a dosavadní výstavba větrných elektráren se vyznačuje výraznou regionální diferenciací. Rozdíly v míře realizace projektů nelze vysvětlit pouze fyzicko-geografickými a infrastrukturními podmínkami daných území, ale souvisí i s různou mírou sociální akceptace ze strany politiků a místních obyvatel.
Analýza odhalila, že v environmentálně postižených průmyslových regionech jsou větrné elektrárny pravděpodobně pozitivněji vnímané a akceptované jako alternativa fosilním palivům. Zároveň v ekonomicky a sociálně deprivovaných lokalitách má větší efekt finanční motivace (peníze do rozpočtu obcí) a lokální opozice není tak mobilizovaná z důvodů nižší občanské angažovanosti obyvatel.
Zjištěné výsledky pravděpodobně indikují jednak to, že obnovitelné zdroje energie jsou v environmentálně postižených průmyslových regionech obyvateli a místními politiky pozitivněji vnímané a akceptované jako alternativa fosilním palivům. To dokazuje i vyšší podpora Strany zelených ve volbách, která jako jediná politická strana u nás obnovitelné zdroje dlouhodobě a cíleně prosazuje). Podobné výsledky byly zjištěny také výzkumy v Německu a Velké Británii.
Dalším zjištěním je to, že v ekonomicky a sociálně deprivovaných lokalitách má pravděpodobně větší efekt finanční motivace (peníze od developerů do rozpočtu obcí) a lokální opozice není tak mobilizovaná z důvodů nižší občanské angažovanosti obyvatel (způsobené mimo jiné nižším vzděláním, vyšší koncentrací etnických minorit, atd.).
Prostorové zacílení energetických projektů (nejen větrných elektráren, ale i dalších energetických zařízení) do těchto environmentálně a socioekonomicky postižených regionů se tak jeví jako pro developery snazší varianta dalšího rozvoje. Koncentrace projektů do vybraných („obětovaných“ pro energetickou nezávislost státu) ovšem vznáší otázky environmentální a prostorové nespravedlnosti, se kterými je spojena otázka adekvátních ekonomických kompenzací dotčeným regionům a obcím. Alternativou by naopak mohla být prostorová de-koncentrace projektů – tedy žádné velké větrné parky, ale malé projekty s finančním zapojením místních komunit (tzv. malé občanské větrné parky). Několik takových projektů se již podařilo realizovat i v České republice.
Tab. 1 – Top 10 okresů s nejvyšší mírou realizace svého větrného potenciálu
| Pořadí | Okres | Kraj | Míra realizace (%) |
| 1 | Cheb | Karlovarský | 100 |
| 2 | Sokolov | Karlovarský | 95 |
| 3 | Olomouc | Olomoucký | 94 |
| 4 | Most | Ústecký | 81 |
| 5 | Teplice | Ústecký | 63 |
| 6 | Jeseník | Olomoucký | 60 |
| 7 | Liberec | Liberecký | 51 |
| 8 | Kladno | Středočeský | 40 |
| 9 | Ústí nad Labem | Ústecký | 36 |
| 10 | Chomutov | Ústecký | 31 |
Tab. 2 – Hodnoty korelací mezi charakteristikami okresů, instalovaným výkonem a realizovatelným potenciálem větrné energie
|
Proměnná |
Míra korelace s | |
| Instalovaným výkonem | Realizovatelným potenciálem | |
| Povrchová těžba uhlí na území okresu | 0,589** | n/s |
| Těžba uhlí na území okresu | 0,459** | n/s |
| Strukturální postižení | 0,388** | n/s |
| Míra urbanizace | 0,347** | n/s |
| Počet uhelných elektráren | 0,374** | n/s |
| Kojenecká úmrtnost | 0,371** | n/s |
| Úroveň vzdělanosti | 0,349** | 0,354** |
| Podíl etnických minorit | 0,351** | n/s |
| Míra potratovosti | 0,350** | n/s |
| Účast ve volbách | -0,330** | n/s |
| Naděje na dožití | -0,329** | n/s |
| Měrné emise SO2 | 0,321** | n/s |
| Měrné emise NOx | 0,320** | n/s |
| Míra nezaměstnanosti | 0,308** | 0,386** |
| Preference Strany zelených | 0,256* | n/s |
| Rozloha | n/s | 0,437** |
| Hustota zalidnění | n/s | -0,248* |
Recenzovaný článek.
Bohumil Frantál, Eva Nováková, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Brno
Obrázky:
Větrné elektrárny v obci Pavlov – jeden z mála projektů realizovaných v kraji Vysočina
Regionální rozdíly ve výstavbě větrných elektráren
Rozdíly v míře využití realizovatelného potenciálu větrné energie v okresech
