Regionální diferenciace větrné energetiky

Rozvoj větrné energetiky je v České republice oproti většině evropských států opožděn a výstavba větrných elektráren se vyznačuje výraznou regionální diferenciací. Cílem článku bylo zjistit na základě statistické analýzy dat, jaké environmentální a socioekonomické faktory mají na tyto regionální rozdíly vliv.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017. 

Rozvoj větrné energetiky je v České republice oproti většině evropských států významně opožděn a dosavadní výstavba větrných elektráren se vyznačuje výraznou regionální diferenciací. Rozdíly v míře realizace projektů nelze vysvětlit pouze fyzicko-geografickými a infrastrukturními podmínkami daných území, ale souvisí i s různou mírou sociální akceptace ze strany politiků a místních obyvatel.

Analýza odhalila, že v environmentálně postižených průmyslových regionech jsou větrné elektrárny pravděpodobně pozitivněji vnímané a akceptované jako alternativa fosilním palivům. Zároveň v ekonomicky a sociálně deprivovaných lokalitách má větší efekt finanční motivace (peníze do rozpočtu obcí) a lokální opozice není tak mobilizovaná z důvodů nižší občanské angažovanosti obyvatel.

Zjištěné výsledky pravděpodobně indikují jednak to, že obnovitelné zdroje energie jsou v environmentálně postižených průmyslových regionech obyvateli a místními politiky pozitivněji vnímané a akceptované jako alternativa fosilním palivům. To dokazuje i vyšší podpora Strany zelených ve volbách, která jako jediná politická strana u nás obnovitelné zdroje dlouhodobě a cíleně prosazuje). Podobné výsledky byly zjištěny také výzkumy v Německu a Velké Británii.

Dalším zjištěním je to, že v ekonomicky a sociálně deprivovaných lokalitách má pravděpodobně větší efekt finanční motivace (peníze od developerů do rozpočtu obcí) a lokální opozice není tak mobilizovaná z důvodů nižší občanské angažovanosti obyvatel (způsobené mimo jiné nižším vzděláním, vyšší koncentrací etnických minorit, atd.).

Prostorové zacílení energetických projektů (nejen větrných elektráren, ale i dalších energetických zařízení) do těchto environmentálně a socioekonomicky postižených regionů se tak jeví jako pro developery snazší varianta dalšího rozvoje. Koncentrace projektů do vybraných („obětovaných“ pro energetickou nezávislost státu) ovšem vznáší otázky environmentální a prostorové nespravedlnosti, se kterými je spojena otázka adekvátních ekonomických kompenzací dotčeným regionům a obcím. Alternativou by naopak mohla být prostorová de-koncentrace projektů – tedy žádné velké větrné parky, ale malé projekty s finančním zapojením místních komunit (tzv. malé občanské větrné parky). Několik takových projektů se již podařilo realizovat i v České republice.

Tab. 1 – Top 10 okresů s nejvyšší mírou realizace svého větrného potenciálu

 Tab. 2 – Hodnoty korelací mezi charakteristikami okresů, instalovaným výkonem a realizovatelným potenciálem větrné energie

Recenzovaný článek.

Bohumil Frantál, Eva Nováková, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Brno

Obrázky:

Větrné elektrárny v obci Pavlov – jeden z mála projektů realizovaných v kraji Vysočina

Regionální rozdíly ve výstavbě větrných elektráren

Rozdíly v míře využití realizovatelného potenciálu větrné energie v okresech