Organizace Arnika vítá iniciativu Rady Evropy, podle níž má vzniknout registr škod způsobených ruskou invazí. Doufá, že registr bude zahrnovat také možnost hlášení škod na životním prostředí. Podle studie českých a ukrajinských autorů, kterou organizace vydala letos v únoru, se budou ukrajinské ekosystémy s obrovským množstvím munice a dalšími důsledky invaze vyrovnávat desítky let.
Autoři studie definovali tři hlavní kategorie environmentálních škod způsobených ruskou invazí. Je to přímá kontaminace prostředí toxickými látkami obsaženými v munici, výbušninách, raketovém palivu a pohonných hmotách, fyzická destrukce a devastace biotopů v důsledku výbuchů, požárů a bojových aktivit, dále havárie způsobené ostřelováním a raketovými útoky na průmyslové objekty, při kterých dochází k masivním únikům vysoce nebezpečných látek.
Vzhledem k tomu, že mezi tyto toxické látky patří například čpavek, chlór, ropné produkty ale také polychlorované bifenyly a dioxiny, budou muset být všechny kontaminované lokality prověřeny a nákladně sanovány.
Studie varuje, že území zasažená bojovou činností potřebují desítky let k obnovení své úrodnosti a biologické rozmanitosti. Zdůrazňuje, že je důležité zajistit komplexní posouzení stavu životního prostředí po skončení války a vypracovat obecný plán obnovy přírodního stavu poškozených území, jakož i speciální projekty dekontaminace znečištěných území.
- Marcela Černochová, koordinátorka ukrajinského projektu Arniky k problematice říká: „Jen za první měsíce války, od února do září 2022, bylo evidováno poškození 412 průmyslových objektů, ale také např. 978 zdravotnických zařízení, více než 115 tisíc rodinných domů a 15 tisíc bytů. Podle vyjádření Světové banky v březnu 2023 je nutné počítat, že náklady na obnovu zničené Ukrajiny dosáhnou částky minimálně 411 miliard amerických dolarů. Z toho environmentální škody odhadovala ukrajinská strana v únoru tohoto roku na 50 miliard dolarů. S každým dnem bojů toto číslo pochopitelně narůstá, takže se nejedná o žádnou banalitu, kterou by vznikající registr mohl opomenout. Po konci války bude třeba komplexně zhodnotit jejich rozsah a vypracovat plán na obnovu zničeného území včetně projektů na sanaci kontaminovaných lokalit. Případné reparace je nutné investovat tak, aby při obnově Ukrajiny byly respektovány principy udržitelnosti. Chybou by naopak bylo investovat do oživení ukrajinské ekonomiky v její předválečné podobě, která byla stále z velké části zatížena sovětským dědictvím v podobě vysoké energetické a materiálové náročnosti a velké produkce odpadů a emisí nebezpečných pro lidské zdraví.“
(Zdroj: Arnika)*
Foto archiv/SITA/AP
