Renesance obnovitelných zdrojů v Česku

Do roku 2030 by měla výroba energie z obnovitelných zdrojů v ČR narůst nejméně o polovinu. Největší roli přitom budou hrát samovýrobci: domácnosti a podniky, kteří si budou vyrábět vlastní energii, dále větrné a geotermální zdroje a biometan. V dopravě by na konci příští dekády měla dominovat vyspělá biopaliva, stlačený bioplyn (bioCNG) a čistá elektřina. Podíl dnešních biopaliv 1. generace bude stagnovat.

Nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie (v ČR v roce 2030) ze současných 14,89 % na nejméně 22,5 % vyplývá ze schváleného cíle EU vyrábět v roce 2030 32 % energie z OZE. Tento cíl si schválily členské státy koncem června.

Podle aktuálních propočtů potenciálu OZE v ČR od expertů Komory obnovitelných zdrojů energie je český cíl nejméně 22,5 % s rezervou splnitelný. Potenciál OZE v ČR do roku 2030 byl vyčíslen na 255 PJ. To odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších pokročilých technologií v dopravě. Z připravovaných evropských směrnic vyplývá, že nový rozvoj OZE by měl vypadat zcela jinak, než jsme dosud byli zvyklí:

– rozvoj OZE bude opřen o finanční podporu soutěženou v aukcích tak, aby byly podporovány jen ty nejefektivnější projekty,

– čím dál větší část energie si budou zajišťovat sami spotřebitelé energie přímo v místě její spotřeby (tzv. samovýrobci a energetické komunity),

– v domácnostech a soukromých firmách se předpokládá zhruba ztrojnásobení výroby elektřiny z fotovoltaických panelů (v drtivé většině střešních a fasádních). Podobně ztrojnásobení je očekáváno u výroby tepla tepelnými čerpadly,

– do energetiky významně vstoupí větrné elektrárny, jejichž instalovaný výkon se zvýší více než sedmkrát. Do provozu budou uvedeny i první geotermální výtopny a teplárny. Bioplyn se bude využívat pro zálohování výkonu nepravidelné, ale dobře předvídatelné výroby z větrných a slunečních elektráren, spíš než pro výrobu v základním zatížení (jak je tomu dnes) a bude akcelerován rozvoj nevyužitých lokalit pro malé vodní elektrárny,

– v dopravě se očekává rozvoj opravdu čisté mobility: využívání biopaliv s horší udržitelností (např. MEŘO) již nebude rozvíjen a důraz bude kladen na vyspělá biopaliva z nepotravinářských surovin a bioCNG. V elektromobilitě bude docházet k přechodu nabíjení ze stávající konvenční (uhelné a jaderné) elektřiny na elektřinu z OZE.

V ČR rozvoj OZE už několik let stagnuje. Finanční podpora pro OZE byla plošně zrušena v roce 2013 jako nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Od té doby se situace postupně zlepšuje hlavně díky operačním programům a Nové zelené úsporám. Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE v Česku ale stále a zásadně chybí.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, k tomu řekl: „Rozvoj obnovitelných zdrojů až donedávna táhlo zejména konvenční spalování biomasy. To se výrazně mění – elektromobilita bude potřebovat čistou elektřinu, kterou nejlevněji vyrobí větrné a fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaiku potáhnou samovýrobci s instalacemi střešních elektráren. Během pár let očekáváme zejména  rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v budovách, energetických komunit a opravdu čisté mobility založený na obnovitelné elektřině, vyspělých biopalivech a stlačeném bioplynu – bioCNG.”

*

Red (Zdroj: Komora OZE)

V Česku by se opět měly začít stavět i nové větrné elektrárny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *