21.04.2022 | 07:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ruský plyn nahradíme OZE

Útok ruských vojsk na Ukrajinu musí vést k urychlení proměny české energetiky, abychom se obešli bez dovozu zemního plynu a ropy z východu. Současná situace neznamená konec Zelené dohody pro Evropu, jen je třeba provést určitou korekci cílů a cest k jejich dosažení. Rozhodně musíme urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou účinnost hospodářství, včetně vytápění budov.

Článek vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2022.

Evropská zelená dohoda je strategie, která řeší klimatickou neutralitu a současně posiluje energetickou bezpečnost v Evropě. Její výhodou je komplexní přístup. Řeší dekarbonizaci napříč ekonomikou: v energetice, dopravě, zemědělství, průmyslu i obytných budovách. S válečnou agresí Ruska nezmizel problém změny klimatu. Změna klimatu stojí evropskou ekonomiku desítky miliard euro na přímých škodách ročně. 

“Evropská zelená dohoda nyní dostane k naplnění svého cíle nový impuls: vyřešit nezávislost na ruských fosilních zdrojích. Ročně odtečou z evropské ekonomiky stovky miliard euro za nákup zemního plynu nebo ropy. Na místo toho, aby za ně rozvíjel Putin svůj zbrojní průmysl, je třeba tyto prostředky investovat přímo do zelených řešení v členských státech Evropy,” komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Evropa musí řešit oba problémy současně: nahradit import z Ruska produkcí domácího biometanu, instalací tepelných čerpadel či solárních elektráren a renovací budov s cílem snížit jejich energetickou spotřebu,” dodává Martin Sedlák.

Hlavní oborová sdružení a nevládní organizace shrnují klíčová opatření a potřebné kroky, které mohou Česko postupně ochránit před dovozní závislostí na ruském plynu. Organizace v různých studiích zjistily, že během tohoto desetiletí lze snížit spotřebu zemního plynu o nejméně 1,3 miliardy metrů krychlových náhradou za zelený biometan z bioplynových stanic. Významně mohou pomoci solární elektrárny dodávkou 9–12 terawatthodin (TWh) čisté elektřiny a větrné elektrárny roční dodávkou v roce 2040 nejméně 6 TWh. Důležité jsou úspory energie. Například jen renovací budov a optimalizací jejich provozu můžeme do roku 2030 uspořit až 1,8 miliard metrů krychlových fosilního „ruského“ zemního plynu.

Zelená domácí energie

“Program na náhradu zemního plynu je již legislativně připraven, čeká se jen na schválení Evropskou komisí a cenové rozhodnutí. Pokud bude podpora dobře nastavena, jsme si schopni během krátké doby sami ročně dodávat ročně až 0,8 miliardy m3 a do pěti let až 1,3 miliardy metrů krychlových obnovitelného biometanu. To odpovídá zhruba dvou třetinám roční spotřeby zemního plynu v českých domácnostech,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

Velký potenciál skýtá i produkce syntetického plynu vyráběného dnes již biologicky z oxidu uhličitého koncentrovaného v bioplynu a přídavkem vodíku získaného transformací z přebytečné elektřiny v síti. Bioplynové stanice také mohou poskytnout regulační potenciál v síti srovnatelný s výkonem přečerpávací elektrárny Dlouhých strání, navíc efektivněji a decentralizovaně na celém území České republiky. 

Významnou část spotřeby zemního plynu používaného na topení lze nahradit také energetickou biomasou. Stačí následovat příklad měst, která tak již učinila, jako je např. Kutná Hora, Třebíč nebo Kněžice. Využívání biomasy může pomoci zvýšit pestrost české krajiny, dodá živiny a organickou hmotu do půdy a přinese práci do venkovského prostoru i do průmyslu.

Příspěvek slunce a větru

“Velice efektivním řešením pro zvýšení energetické bezpečnosti Česka je masivní rozvoj fotovoltaiky, kterou lze velice rychle a levně instalovat,” říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Hlavní kroky, které vláda a parlament musí proto učinit, je odstranit administrativní bariéry, a to především v oblasti stavebních a územních řízení, abychom mohli levné solární elektrárny ještě rychleji stavět. „Pomohlo by i zrušení takzvaného měření po fázích, kvůli kterému jsme dnes odkázáni z velké části na solární střídače z Číny. Chceme-li podpořit instalaci evropských technologií, musíme se vrátit k takzvanému součtovému měření,“ dodává Jan Krčmář. 

Další velkou rezervou jsou větrné elektrárny. V Česku nyní pochází z větru přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, zatímco celoevropský průměr je asi 15 procent. „Rozdíl není dán tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 podle různých scénářů reálně zajišťovat 6 až 19 TWh elektřiny ročně, tedy 10–31 % současné spotřeby. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru OZE.

Další rozvoj akumulace

Krátkodobá (bateriové systémy, přečerpávací vodní elektrárny aj.) i dlouhodobá akumulace energie ve formě nízkoemisních plynů (zelený vodík, příp. jeho “další barvy”, či biometan) jsou klíčovými aktivátory urychleného, přitom stále bezpečného navyšování výkonu solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů. 

“Nízkoemisní zdroje ve spojení s úložišti energie mohou být velmi významným nástrojem k posílení energetické bezpečnosti EU, navíc je jejich výstavba mnohem rychlejší ve srovnání s konvenčními elektrárnami,” říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

“Celá Evropa a zejména ČR musí urychleně odstranit všechny dosud existující bariéry rozvoje zejména solárních a větrných elektráren, stejně jako bateriových systémů. Zároveň se musí co nejdříve revidovat vodíková strategie ČR a stanovit jasné termíny a cíle výstavby elektrolyzérů a další infrastruktury pro výrobu, uskladnění a další využití vodíku. Ale hovořit stále o zeleném vodíku a nesoustředit se přitom na výstavbu obnovitelných zdrojů, je protimluv,” dodává Jan Fousek.

Renovace budov a úspory

Česká ekonomika má jednu z nejvyšších spotřeb na jednotku HDP v Evropské unii. Je třeba začít konečně čerpat potenciál úspor energie. Dovezená energie z Ruska končí vyplýtvaná nezateplenými budovami nebo v energeticky náročných průmyslových procesech. Pojďme to konečně změnit. Začít můžeme právě u budov.

“Energetické úspory v budovách mohou podle progresivního scénáře jejich renovace uspořit do roku 2030 až 1,8 miliard kubíku zemního plynu. Je ale potřeba, aby úspěšný program Nová zelená úsporám se ještě rozrostl např. o programy chránící před energetickou chudobou. Pro středně příjmové domácnosti byly pomocí státní garance nabídnuty zvýhodněné renovační úvěry. Pro nízkopříjmové pak investiční složka sociálních dávek. K tomu je potřeba lidem pomoci s předprojektovou přípravou, aby se mohli správně rozhodnout, jak renovaci domu naplánovat,” říká Petr Holub, zakladatel konzultační společnosti Budovy21.

Evropské vlády by také měly požádat domácnosti o spolupráci: snížení teploty vytápění minimálně o 1 °C. To Evropě uspoří jako celek 10 miliard kubíků zemního plynu (číslo podle kalkulací IEA). Je proto potřeba spustit informační kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti a firem o možných dalších opatřeních, které mohou udělat pro zvýšení energetické účinnosti budov či provozů.

Kromě budování čistých zdrojů a akumulace bude třeba odstartovat koncepční kroky ke snížení plýtvání. Ukazuje to analýza Hnutí DUHA, která shrnuje některé dostupné propočty a možnosti, které má Česká republika. Strategické (dlouhodobé) řešení pro zajištění tepla bez ruského plynu se v Česku skládá v první řadě ze snížení plýtvání energií při vytápění (které dokáže do roku 2030 srazit potřebu ruského plynu na třetinu), výměny plynových zdrojů individuálního vytápění (zejména za kotle na dřevo či pelety a tepelná čerpadla) a nového plánu transformace teplárenství. Ten stávající se založen zejména na rychlém přechodu z uhlí na plyn a bude logicky nutné jej změnit.

Podmínkou je spolupráce 

Analýzy profesních svazů a nevládních organizací také ukazují, že dlouhodobé zajištění bezpečných dodávek energie do Česka se neobejde bez evropské energetické spolupráce.

Klíčem je zajištění LNG dodávek a smluvní naplnění kapacit zásobníků zemního plynu v Evropě. Právě zásobníky plynu musí plnit stabilizační funkci a poskytnout plyn tehdy, když se zvýší poptávka a nabídka ji nedotáhne. Česko by se mělo v EU zasadit o to, aby byla přijata pravidla, která to zajistí. Společný postup celé unie by měl vést k tomu, že se rozdělí očekávané zvýšené náklady na nákup zemního plynu z nových zdrojů mezi členské státy a současně bude mít Evropa silnější vyjednávací pozici.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Bude to náročné, ale půjde to. Již příští zimu dokážeme v Evropě zvládnout i bez ruského plynu. Ale musíme se na to okamžitě začít připravovat a rozjet zateplování domů, fotovoltaických i termických solárních instalací a tepelných čerpadel v urgentním režimu. Pokračovat v tom pak v dalším období musíme s pomocí nových větrných elektráren, bioplynových stanic a případně i nových vodních zdrojů. Již na příští zimu pak musíme společně s EU zajistit co nejvíce náhradních dodávek plynu ze zámoří a počítat i s tím, že se spálí více uhlí a topných olejů. Ve hře ale může být i odložení odstavování jaderných reaktorů v Německu.”*

Ašr (Zdroj: Svazy a sdružení)

Obrázky:

Významnou část zemního plynu k vytápění lze nahradit biomasou. Foto archiv/Klastr ČP

Masivnímu rozvoji střešních instalací brání hlavně administrativní překážky. Foto archiv/Energie 21

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down