Sucho postihovalo území České republiky i okolní státy už v minulosti, ale ne tak často. V posledních desetiletích však převládají ročníky s nedostatkem vláhy. Suché ročníky přicházejí čím dál častěji. Nedostatek vláhy přináší problémy hlavně zemědělcům, ale úbytek vody v zemědělské půdě ve svém důsledku ohrožuje i provoz vodních elektráren.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2021.
Zlepšení nelze očekávat ani v budoucnu, proto by pěstitelé měli suchým podmínkám přizpůsobovat výběr plodin i odrůd a technologie pěstování. Boj se suchem je potřeba řešit uceleně. Na problematiku vlivu sucha na krajinu z pohledu rozvoje zemědělství se koncem minulého roku zaměřili přednášející na videokonferenci uspořádané Agrární komorou České republiky.
Zemědělské sucho – příčiny, monitoring a předpověď nazval svoji přednášku prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Přítomné nejprve seznámil s publikací Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady a adaptace, kterou vydala Agrární komora ČR. Vedoucím autorského kolektivu byl prof. Žalud. Na požádání může tuto knihu každému zájemci poslat.
Ve svém obsáhlém vystoupení prof. Žalud mimo jiné připomněl, že průměrná roční teplota na území České republiky má stoupající tendenci. Tato skutečnost souvisí s globálním oteplováním naší planety. Změna klimatu představuje trvalý stav, kterému je potřeba se přizpůsobit. Oteplování planety způsobuje hlavně zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
I v následujících letech se v ČR předpokládá další oteplování. Změny klimatu na našem území lze sledovat na internetových stránkách www.klimatickazmena.cz. O suchu se můžeme dozvědět na webu www.intersucho.cz. Program nabízí monitoring sucha i předpovědi.
Veřejnosti se často předkládají názory, že jedním z hlavních viníků oteplování je zemědělství. Ve skutečnosti tomu tak není. Mnohem více než zemědělská činnost ovlivňují oteplování stavby. V současné době je na našem území zastavěno přes jedenáct procent půdy. Každý den v ČR stavby pohltí dalších zhruba deset hektarů.
I v následujících letech se v ČR předpokládá další oteplování. Vznikají různé předpovědní modely, které se odlišují. Intenzita srážek zřejmě v budoucnu zůstane stejná jako dosud, ale změní se jejich rozložení v průběhu roku. Pokud se oteplí tak, že v zimě místo sněžení bude jen pršet, nepřinese to nic dobrého. Zatímco ze sněhu se dobře zadrží zimní vláha v krajině, dešťová voda se zachytí hůře.
Proti suchu lze bojovat různými způsoby. Pěstitelé si mohou zvolit odolnějších plodiny i odrůdy. Nemalý význam má zpracování půdy a ošetřování plodin. Obecně nedostatku vláhy lépe odolávají ozimé plodiny než jarní, protože mají vyvinutější kořeny. Odolnější jsou plodiny s C4 fotosyntézou (například kukuřice, čirok), které lépe využívají vodu.
Jistou možnost představuje šlechtění rostlin na odolnost vůči suchu. To ale není nijak jednoduché. Suchá období přicházejí pokaždé v jinou dobu. Základem odolnosti vůči suchu jsou hluboké a dobře vyvinuté kořeny. Jednu z cest ke zvýšení odolnosti rostlin proti suchu tedy představuje šlechtění na rozvoj kořenové soustavy. Další možností šlechtění na odolnost proti suchu je dosažení lepšího hospodaření rostlin s vodou.
Do monitorování sucha na území ČR se může zapojit každý, kdo má zájem spolupracovat. Konkrétní postup podrobně vysvětlila Ing. Lenka Bartošová, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. O aktuálním stavu sucha na určitém stanovišti lze podávat informace pomocí dotazníku, umístěném na internetovém programu www.intersucho.cz. Z poskytovaných informací se vytváří mapa dopadů sucha na zemědělství, která je už dobře propracovaná podle okresů. Také vzniká mapa vlivu sucha na lesnictví. Mapy monitoringu sucha se obnovují každý týden podle informací zaslaných reportéry.
Text a foto Hana Honsová
Suchu je potřeba více přizpůsobovat výběr plodin i odrůd
Nedostatek vláhy více snášejí rostliny s C4 systémem fotosyntézy
Suchem jsou více ohroženy plodiny seté na jaře (jarní ječmen)
Suchu lépe odolávají dobře zakořeněné rostliny (řepka olejka).
