Český svaz ochránců přírody (ČSOP) již více než 20 let vykupuje a chrání cenné přírodní lokality, díky čemuž bylo zachováno 207 hektarů mokřadů napříč ČR. Tak rozsáhlá plocha posiluje odolnost Česka vůči klimatickým výkyvům, zadrží v krajině přes 1,8 miliardy litrů vody a sníží přítomnost CO₂ o více než 1 000 tun ročně. Kvůli těmto unikátním schopnostem se do ochrany mokřadů zapojila i skupina Veolia prostřednictvím svého nadačního fondu. Ten na jejich záchranu již přispěl částkou přesahující 11 milionů korun.

Mokřady patří mezi nejcennější ekosystémy, srovnatelné s deštnými pralesy. I když pokrývají pouze 1,5 % území Česka, jsou klíčovou zásobárnou vody, domovem vzácných druhů rostlin i živočichů a prostorem významným pro snižování oxidu uhličitého v ovzduší. „Mokřady jsou místa, kde voda odpočívá. V suchu pomáhají rostlinám a živočichům, ochlazují krajinu, a během povodní zadržují vodu, čímž chrání obydlené oblasti,“ vysvětluje Jan Moravec, zástupce ředitele kanceláře pro odborné programy v ČSOP.

Mokřady pod drobnohledem

Schopnosti mokřadů jsou vskutku unikátní. Každý čtvereční metr mokřadu zadrží až 900 litrů vody, takže 207 hektarů pojme více než 1,8 miliardy litrů H₂O. Tento objem odpovídá:

• bezmála 750 olympijským bazénům,
• nebo 3,726 miliardám půllitrových PET lahví. Ty by vyskládané vedle sebe vytvořily řadu dlouhou 745 200 km, což je téměř dvojnásobek vzdálenosti Země na Měsíc.
• Tento počet litrů odpovídá také 113 % objemu Karvinského moře – populární rekreační oblasti v Moravskoslezském kraji (při rozloze 33 hektarů, průměrné hloubce 5 m a odhadovaném objemu 1,65 milionu m³).

Snižování emisí díky dekarbonizaci i mokřadům

Dvě stě sedm hektarů mokřadů navíc ročně zachytí přes 1 000 tun CO₂,  a právě snižování emisí je po retenci vody v krajině další klíčovou schopností mokřadů, které inspirovaly skupinu k jejich záchraně prostřednictvím Nadačního fondu. „Záchrana mokřadů a podobné projekty jdou ruku v ruce s modernizací našich energetických provozů a jejich dekarbonizací, díky které zásadně snižujeme objem škodlivých emisí v ovzduší. Konkrétně v Moravskoslezském kraji jsme se odklonili od uhlí v Krnově z 80 % a ve Frýdku-Místku dokonce ze 100 %. Plně dekarbonizované provozy budou rovněž v Karviné i Ostravě a obdobné kroky jsme již učinili nebo je plánujeme i v dalších krajích. Například ve Středočeském, Olomouckém nebo v západních Čechách. Prostřednictvím našeho programu GreenUp proinvestujeme v rámci dekarbonizace 20 miliard korun,“ říká ředitel Kamil Vrbka, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, jelikož teplo, teplou vodu a elektřinu dodává napříč republikou 580 000 domácnostem.

 Ochrana přírody ve spolupráci s ČSOP

Moravskoslezský kraj je významným příkladem celorepublikových aktivit skupiny Veolia a ČSOP. Lutyňská pískovna u Dětmarovic na Karvinsku je jednou z lokalit, na jejíž záchranu přispěl NF částkou 600 tisíci korun v rámci programu „Vraťme vodu přírodě“. „Příroda i ovzduší na Karvinsku dost utrpěly těžbou a spalováním černého uhlí. Naší snahou je pomocí dekarbonizace i podpory přírodních projektů změnit stav věcí. S odklonem od uhlí jsme v naší karvinské teplárně již začali instalací moderních plynových kotlů a nyní pracujeme na spuštění multipalivového kotle, který oproti spalování uhlí ročně sníží emise oxidu uhličitého o 200 tisíc tun,“ prozrazuje Kamil Vrbka.

Kromě revitalizace, výkupů a údržby mokřadů napříč Českem, NF Veolia také v posledních letech financuje jarní přesuny obojživelníků, kteří táhnou k mokřadním plochám, aby se tam rozmnožovali a pak se vrací zpět na území, kde žijí. „Jednou z mnoha superschopností mokřadů je podpora a ochrana biologické rozmanitosti naší krajiny. Mokřady jsou domovem dlouhé řady vzácných nebo ohrožených zvířat, a proto také podporujeme akce, při nichž se staví u silnic bariéry. Díky nim se například obojživelníci nedostanou na velké komunikace, kde poté ve stovkách i tisících hromadně hynou pod koly aut,“ řekla Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu.

/zr/*