Spoluvlastnictví zařízení v decentrální energetice

Navzdory překážkám a kontroverzním kauzám dosáhly obnovitelné zdroje energie (OZE) v České republice za posledních 20 let zásadního pokroku a také významu. Hrubá výroba elektřiny z OZE se v roce 2016 podílela na celkové tuzemské hrubé výrobě elektřiny 11,3 %, přičemž fotovoltaické elektrárny vyrobily více než čtyři procenta. S tímto vývojem se mění i vlastnická struktura zařízení.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2018.

Vlastnická struktura v solárním sektoru je ovlivněna vysokým počtem malých fotovoltaických elektráren (FVE) v individuálním vlastnictví. V roce 2017 bylo v databázi Energetického regulačního úřadu (ERÚ) evidováno více než 20 500 fotovoltaických mikroinstalací do 5 kWp, převážně ve vlastnictví fyzických osob. Z dalších 3100 FV instalací větších než 10 kWp více než 80 % patří také fyzickým osobám a zhruba 15 % právnickým osobám. Solárních systémů ve spoluvlastnictví více osob, případně energetických družstev, je v Česku jen minimum a převažují fototermické systémy (FTS).

V mnoha zemích Evropy směřuje změna energetického trhu k decentralizovaným, malým instalacím, jejichž výroba je spotřebována v dané lokalitě (Arnold/Yildiz, 2015). V tomto kontextu jsou nejčastějšími zařízeními na výrobu elektřiny větrné, solární a bioplynové elektrárny. Tyto technologie jsou však vhodné i pro formy vlastnictví s účastí občanů – např. takzvané komunitní elektrárny, energetická družstva a spolky založené za účelem spoluvlastnictví spotřebitelů. Počáteční investice není v těchto případech tak vysoká, jako u velkých elektráren a vyrobená elektřina je přímo spotřebována samotnými vlastníky (při využití bateriových systémů), jen minoritní podíl výroby je dodán do sítě.

Nový pojem, který se stále častěji ozývá i z řad tzv. velké energetiky, je prosumership neboli samozásobení energií, zejména pak elektřinou. Relativně nový pojem je také „spoluvlastnictví spotřebitelů“, což odráží skutečnost, že využití OZE je vhodné pro menší společenství, které vyrobenou energii samo přímo spotřebovává a dosahuje tak určité míry energetické soběstačnosti. Spoluvlastnictví spotřebitelů je současně zastřešující termín pro několik vlastnických systémů, kde:

(a) vlastnická práva k OZE náleží spotřebitelům,

(b) existuje finanční participace spotřebitelů,

(c) majorita vyrobené elektřiny je spotřebována v dané lokalitě.

Financování projektů bude velmi často vícezdrojové, ať již s ohledem na delší doby návratnosti, či na nutnost a výhodnost integrovat tyto systémy do projektů komplexních renovací budov nebo výstavby nových.

Zatímco družstevnictví se v ČR bude ještě nějakou dobu z historických důvodů rehabilitovat, na významu začíná nabývat jiná forma financování menších projektů, tzv. crowdfunding.

Tento způsob financování se rychle zažil jako možnost získání prostředků pro malé nebo střední projekty, ať již mladých inovačních společností a začínajících podniků (startupů), tak i jednotlivců. Zahrnuje získání finančních prostředků od velkého počtu jednotlivců nebo malých investorů prostřednictvím on-line platforem.

Příkladem, jak by v budoucnosti mohl vypadat společný FV systém na bytovém domě, je příprava renovace bytového domu v Litoměřicích. Systém o celkovém výkonu 85 kWp je doplněn bateriemi o kapacitě 75–95 kWh (optimalizováno na podíl na dodávce a na pořizovací náklady). Pro úplnost je nutno dodat, že v projektu je počítáno s využitím i pro dobíjení elektromobilů, případně elektrokol a skútrů.

Na jaře tohoto roku byl odstartován projekt SCORE, který je financovaný z programu HORIZON 2020 (více o projektu na stránkách společnosti PORSENNA, o. p. s.).

Projekt si klade za cíl přispět k rozvoji společného vlastnictví obnovitelných zdrojů a ukázat, že energetická soběstačnost není jen otázkou výše příjmu. Cílové skupiny projektu jsou mj. zranitelné skupiny obyvatelstva, postižené tzv. energetickou chudobou a vyloučené z investování do zdrojů energie.

Místní samosprávy zahrnuté v projektu a následně i další zájemci získají právní a technickou podporu pro modely participace založené na osvědčených postupech. Proveditelnost projektů a jejich základní principy budou ověřeny v rámci třech pilotních projektů v České republice, Itálii a v Polsku. Řešitelské konsorcium se skládá ze zástupců univerzit, společností a měst z Německa, Polska, České republiky, Itálie a Bulharska.*

Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D., Ing. Vítězslav Malý, PORSENNA, o. p. s.

Obrázek:

Město Litoměřice připravuje revitalizaci objektu bývalých kasáren na bytový dům se startovacími byty v podobě „aktivního domu“ adaptovaného na změnu klimatu (autor: Ing. arch. Josef Smola a kol.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *