24.09.2019 | 12:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Střešní elektrárny: potenciál a rozvoj

V České republice by se měla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v příští dekádě oproti dnešku zdvojnásobit. Jak k tomu mohou přispět střešní fotovoltaické elektrárny? Jaké jsou výhody a nevýhody různých střech a instalačních systémů? A jaká by měla být dotační podpora pro majitele elektráren?

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2019.

O své poznatky, názory a vize v oblasti střešních fotovoltaických elektráren v Česku se s námi podělili odborníci z výzkumu, výrobních a dodavatelských firem i z profesních sdružení.

V Česku je přes 200 tisíc bytových domů a teoreticky každý má potenciál pro využití fotovoltaiky. Docent Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT Praha potvrzuje, že v minulosti se odhadem potenciálu střech nejen residenčních objektů, ale budov obecně, zabývala řada studií a dospěly k závěrům, že jde zhruba o výkon 10 GWp, z toho na oblast bydlení připadá asi polovina. To znamená plochu kolem 30 km2. „Nicméně jde o technický potenciál, tedy co je technicky možné, nikoli reálné ekonomicky,“ upozorňuje Tomáš Matuška.

Štěpán Chalupa, předseda sdružení Komora obnovitelných zdrojů energie ČR, odhaduje celkový technicky realizovatelný potenciál fotovoltaiky pouze na střechách, fasádách a stínicích prvcích budov na asi 25 GWp. Z toho na rezidenčních budovách (tj. rodinných a bytových domech) to je přibližně 16 GWp. „Budeme-li uvažovat omezení daná současnými možnostmi elektrizační soustavy, lze využít zhruba čtvrtinu tohoto potenciálu. Jeho plné využití je možné, pokud se pro vyrobenou elektřinu najde efektivní využití, případně se rozšíří využití akumulace v širším smyslu,“ upozorňuje předseda Komory OZE.

Rozvoj střešních instalací na rodinných domech dobře nastartoval program Nová zelená úsporám. „Po loňském roce evidujeme rostoucí zájem o kombinaci fotovoltaiky s baterií, která pomáhá maximálně využít výhod čisté solární elektřiny přímo v domě. Zájem o fotovoltaiku na domech roste postupně zdola. Pokud bychom se měli posunout do vyšších řádů meziročních přírůstků nových instalací, bylo by dobré zlepšit administraci programu a urychlit tak jeho čerpání. Současně je třeba pracovat na nastavení podmínek pro aktivní spotřebitele energie, které povedou k ještě větší podpoře a usnadnění provozu malých zdrojů energie v domácnostech nebo firmách, typicky právě solárních elektráren,“ myslí si Jan Krčmář ze Solární asociace.

Podle Jana Krčmáře ale současná i připravovaná legislativa bohužel rozvoji solární energie v České republice naproti nejde. „V loňském roce se přibyly nové zdroje o výkonu pouhých 11 MW. Pokud bychom se měli posunout do vyšší řádů meziročních přírůstků nových instalací, bylo by dobré zlepšit administraci programu NZÚ a urychlit tak jeho čerpání. Současně je třeba pracovat na nastavení podmínek pro aktivní spotřebitele energie, které povedou k větší podpoře a usnadnění provozu malých zdrojů energie v domácnostech nebo firmách, typicky právě solárních elektráren,“ říká předseda představenstva Krčmář.

Komora OZE navrhuje různá opatření, která by pomohla rychlejšímu rozvoji instalací střešních fotovoltaických elektráren (FVE). Patří mezi zejména:

1) Zavedení součtového připojení namísto stávajícího fázového. To díky započtení všech přebytků vyrobené elektřiny vůči vlastní spotřebě zlepší návratnost peněz vložených do nákupu technologie, a sníží tak výši potřebné dotace.

2) Zjednodušení povolovacího procesu pro FVE do výkonu 20 kWp umísťovaných na budovách. Vhodným řešením se z pohledu praxe zdá vydání prováděcí vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která by definovala FVE (s minimálními přetoky do distribuční sítě) jako technické zařízení budovy (TZB) a nikoliv jako výrobnu, jak je dosud posuzována. Nově by byly instalace podřízeny řízení odpovídající instalaci TZB (rozšíření elektroinstalace budovy).

3) Pro malé zdroje (s instalovanou kapacitou do 10 kWp, instalace je bez licence) doporučujeme odstranění povinnosti provádět přípravu na hromadné dálkové ovládání (HDO). Tím dojde k usnadnění montáží. Experti z praxe navíc nepředpokládají u takovýchto zdrojů využití HDO v budoucnosti.

4) Zjednodušení povolovacích procesů pro rekonstrukce stávajících elektráren tak, aby trvaly maximálně jeden rok.

5) Doporučujeme přizpůsobit požadavky na připojení, zejména z hlediska rezervovaného výkonu, reálným charakteristikám FVE, tj. například posuzovat výkon střídače, a nikoli jmenovitý výkon panelů.

6) Hledat možnosti otevření trhu (zejména v režimech day-ahead a intraday) pro provozovatele malých OZE a další drobné obchodníky. Nabízet nové obchodní produkty na trhu s elektřinou, které by provozovatelům OZE umožnily nabízet regulační služby.

7) Při přípravě podmínek pro připojování výroben k elektrizační soustavě (ES) v rámci aktualizace Pravidel provozování distribuční soustavy (PPDS) zohlednit podmínky pro dispečerské řízení a komunikaci s výrobním modulem platné v ostatních státech EU.

Eva Vítková

Obrázky:

Potenciál střech je velký, ale vyrobená elektřina musí být efektivně využita, případně akumulována. Foto archiv/Hypoindex.cz

Perspektivní jsou kombinace fotovoltaického systému s tepelným čerpadlem. Foto archiv/Regulus

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down