Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských. Vyplývá to ze studie, o níž stanice Sky News.
Hlasité a neustálé zvuky strojů používaných k hlubinné těžbě mohou rušit jedinečné frekvence, které velryby, delfíni a sviňuchy používají ke komunikaci a navigaci v oceánu. Hrozí, že hluk oddělí mláďata od matek, naruší krmení a donutí tyto mořské savce, aby se rychleji vynořovali na hladinu, uvedli vědci z Exeterské univerzity. To může způsobit, že zvířata budou zmatena a zneklidněna, což způsobí změny jejich chování.
Po kritických nerostných surovinách je stále větší poptávka, protože se země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se posílit své energetické zabezpečení. Lithium, kobalt a grafit se používají v například bateriích pro elektromobily, křemík a cín pro elektroniku a prvky vzácných zemin pro větrné turbíny. Jakékoli narušení mořských ekosystémů ale pravděpodobně bude "dlouhodobé a nevratné", uvedli ve studii vědci. Ekoložka Kirsten Thompsonová z Exeterské univerzity hluk přirovnala k neustálým silničním pracím v zalidněné čtvrti, které nelze nijak přehlušit. "Představte si, že by ve vašem okolí vypukly stavební práce, které probíhají nepřetržitě - váš život by se dramaticky změnil," řekla vědkyně. "Vaše duševní zdraví by bylo ohroženo, možná byste změnili své chování, abyste před tím unikli. U velryb nebo delfínů to není jiné," dodala.
Velryby podle Thompsonové ukazují zdraví oceánu. Také mají klíčové postavení v potravním řetězci - když se krmí, rozptylují živiny ve vodním sloupci a při migraci i napříč oceány. Hrají také roli v pohlcování uhlíku, kdyby se podařilo obnovit jejich populace, mohlo by to spolu se snižováním emisí podle ní mít zásadní význam pro klima.
Hlubokomořská těžba je relativně nová metoda získávání surovin ze dna oceánů. Toto odvětví zatím nezískalo povolení k zahájení komerční činnosti, ale mohlo by se s ním začít letos v létě po březnovém a červencovém zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity.
Mnozí výzkumníci doufají, že materiály uložené na mořském dně by mohly pomoci vytvořit nové, ekologičtější technologie, jako jsou elektromobily s dlouhým dojezdem, lehčí dobíjecí baterie a větrné turbíny, které odolají extrémnímu počasí. Jiní však varují, že hlubokomořská těžba by mohla ovlivnit oceány nečekaným způsobem.*
/Zdroj: ČTK/
