Rozsáhlý výpadek elektřiny, který postihl Prahu, severní a východní Čechy a další části České republiky, vyřadil z provozu v daných oblastech domácnosti, firmy i hromadnou dopravu. Dle dostupných informací šlo o technickou závadu spojenou s pádem fázového vodiče v rámci přenosové soustavy. Nešlo tedy o problém způsobený obnovitelnými zdroji energie. Podle definice tak velmi pravděpodobně nešlo ani o tzv. blackout
“Velký výpadek elektřiny jde na vrub technické chybě na přenosovém vedení. Obdobně jako nedávno ve Španělsku nejde tedy o problém způsobený obnovitelnými zdroji energie. Naopak, zelená energetika ruku v ruce s akumulací energie a digitalizací pomáhá zvyšovat odolnost sítě a je tak součástí energetické bezpečnosti. Klíčem ke stabilním dodávkám je tak decentralizace, která musí jít ruku v ruce s digitalizací,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME). “Ocenit je třeba reakci ČEPS i distribučních společností, které rychle obnovily dodávky elektrické energie,” dodává Martin Sedlák.
“Správně navržená sestava vlastních zdrojů energie doplněných o bateriové úložiště může v případě výpadku elektřiny zásobovat domácnost nebo firmu i několik hodin. Moderní technologie pak v takovém případě pomohou nejen zachovat plynulý provoz a komfort života, ale také zamezit potenciálním škodám na zdraví a majetku,” říká Martin Sedlák k možnostem ochrany před výpadky sítě.
Bateriová úložiště podle dat Solární asociace loni doplňovala přes 80 % všech nových domácích střešních fotovoltaik a přes 50 % firemních instalací. Česká republika je zejména v segmentu domácností jedním z nejvýznamnějších trhů v Evropě. Naopak v instalaci velkých baterií využitelných třeba pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, Česko potřebuje dohnat rozvoj akumulace způsobený průtahy s implementací evropské legislativy.
Aktuálně je v Česku v provozu přes 2000 MWh baterií v rezidenčním i firemním sektoru. Podle vládou schváleného plánu NKEP má Česká republika mít v roce 2030 bateriová úložiště o instalované kapacitě 3500 MWh. Podle studie Energie budoucnosti: Jaké mohou být cesty české dekarbonizace zpracované Svazem moderní energetiky ve spolupráci s think-tankem Fakta o klimatu by instalovaná kapacita bateriových úložišť mohla být až 5800 MWh v roce 2030 a 6 800 MWh v roce 2035.
„Nepanikařme a nehledejme rychlá a falešná vysvětlení, nevypadá to ani na nadvýrobu FVE, ani na kyberútok. Zdá se, že ani nedošlo k naplnění definice blackoutu - tedy ke ‚startu ze tmy.‘ Dispečerské zvládnutí situace bych také hodnotil až s odstupem, teď je podstatné rychle probíhající obnovení dodávek elektřiny,“ říká Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Výpadek proudu v Praze a řadě měst ve středních, východních a severních Čechách byl podle ČEPS způsoben výpadkem velmi vysokonapěťového (400 kV) vedení z rozvodny Hradec u Kadaně. Vodič podle všeho spadl „z mechanických příčin,“ ostatně Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) již předběžně vyloučil kybernetický útok. S největší pravděpodobností nedošlo ani k přetížení sítě v důsledku vysoké výroby z fotovoltaických elektráren (FVE).
„Jak ukazují data Amper Meteo, poskytovatele meteorologických služeb pro energetiku, vyráběly FVE přes dopoledne jen o málo více, než se čekalo, načež kolem poledne došlo v důsledku oblačnosti na Moravě k výraznějšímu poklesu dodávek do sítě. Naměřené hodnoty výroby z FVE tedy nebyly natolik mimořádné, aby vedly k tak výraznému rozkolísání přenosové soustavy. Zaznamenaný okamžitý propad zatížení sítě o 30 procent naopak podporuje hypotézu, že došlo k závadě na některém prvku vysokonapěťového vedení, kterým je přes rozvodnu Hradec u Kadaně přenášena elektrická energie z tepelných elektráren Prunéřov a Tušimice II. Podle některých informací přitom k poruše došlo spíše u rozvodny Výškov na Lounsku, do které je také zaústěno 400 kV vedení, a sice z elektrárny Počerady, “dodává ve svém komentáři Jan Palaščák.*
JiT (SME, Amper)