04.12.2020 | 04:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Uhelná komise doporučila vládě rok 2038

Uhelná komise doporučila vládě ukončit v Česku výrobu energie z uhlí v roce 2038. Přitom i podle středního scénáře Komory OZE, o možném využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie, však může Česko již v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy zhruba 80 % toho, kolik v současnosti z uhlí. Komora OZE poskytla komisi podklady již letos na jaře.

Tabulku i s vysvětlujícím textem, která ukazuje rozvoj spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak jej Komora OZE předložila na jednání Uhelné komise, lze stáhnout zde.

„Největší rozdíly v představách o možnostech rozvoje obnovitelných zdrojů mezi státem a zástupci sektoru se týkají fotovoltaických a větrných zdrojů. Rozdíly v plánech na rozvoj malých vodních elektráren, biomasových a bioplynových zdrojů, ale také domovních obnovitelných zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla, solární termika nebo biomasové kotle, jsou sice menší, nicméně v součtu k roku 2030 mohou velmi výrazně zkreslit jejich velmi dobrý potenciál,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Na protest proti doporučení uhelné komice se ekologické organizace Greenpeace a Zelený kruh rozhodly z Uhelné komise vystoupit. Zástupci Greenpeace a Hnutí DUHA (jehož expert Jiří Koželouh asociaci Zelený kruh v komisi zastupoval) rozhodnutí oznámili předsedům komise – ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi.

Rozhodnutí Uhelné komise skončit s uhlím v roce 2038, navíc s reálně nesplnitelnou podmínkou výstavby nových jaderných bloků ve schváleném harmonogramu, je podle ekologických organizací nebezpečným a nezodpovědným doporučením pro českou vládu. Oproti současným plánům státu jde sice o významné zkrácení doby uhelné, ale přesto je doporučení tak vzdáleného konce uhlí i v rozporu s ochranou klimatu podle Pařížské dohody. Plán spalovat uhlí dalších 18 let však nejspíš ztroskotá na tom, že už za 10 let to nebude dávat ekonomický smysl.

Ekologické organizace zároveň odmítají, že by konec uhlí byl možný jen za předpokladu výstavby nových jaderných reaktorů, jak říká text přijatého usnesení. Podklady od společnosti ČEPS prokazují, že konec uhlí je možný už v roce 2033, kdy nikdy nikdo nepředpokládal spuštění nového reaktoru. Podmiňovat konec uhlí extrémně drahým a velmi nejistým projektem výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech tak nedává smysl.

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: “Já osobně ani asociace ekologických organizací Zelený kruh, která mě do Uhelné komise vyslala, již nevidíme důvod pro účast na jednáních komise. Dnešek ukázal, že se rozhoduje bez řádných podkladů. Komise je expertní poradní orgán a její doporučení musí být založeny na faktech. Dnešní rozhodnutí není v souladu s cílem chránit klima ani s ekonomickými studiemi. Já si prostě nemohou vzít na zodpovědnost, že vládě doporučím plán útlumu uhlí, který kvůli svojí rozvleklosti povede k problémům v energetice a sociálním dopadům. Samozřejmě budu dál já i Hnutí DUHA usilovat o rychlý a spravedlivý odklon od uhlí. Je férové přesvědčovat vládu, aby doporučení komise odmítla, jako nečlen komise.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká: “Dnešní jednání nebylo zasedáním odborného orgánu, který má dát erudované a dobře podložené výstupy, ale účelová politická šaráda, na jejímž konci je špatné rozhodnutí, které bylo narychlo přijato jen proto, aby se nějaký výstup komise do konce roku vůbec stihl. Uhelná komise mohla sehrát fundamentální roli v naplánování spravedlivé transformace uhelných regionů i smysluplného útlumu spalování a těžby uhlí, ale na tuto funkci dnes zjevně rezignovala a svou příležitost promarnila. Pro nás práce nekončí, i nadále budeme prosazovat konec doby uhelné i po odstoupení z Uhelné komise.”

Na ekonomickou neudržitelnost uhlí a jiných fosilních paliv dlouhodobě upozorňuje i Svaz moderní energetiky (SME) a Aliance pro energetickou bezpečnost (AliES). Důvodem je především rostoucí cena emisních povolenek, které zvyšují cenu spalování fosilních paliv. Také to škodí nejen klimatu, ale i zdraví lidí v blízkosti těchto zdrojů, jak varovali lékaři ve své nedávné výzvě premiérovi Babišovi.

„Rok 2038 odráží konzervativní pohled vlády na energetiku,” říká Martin Sedlák, programový ředitel SME. “Sice jsme se vyhnuli hrozbě udržení uhlí i po roce 2040, ale pokud by se k doporučení komise přiklonila i vláda, minulo by Česko šanci na rychlejší modernizaci energetiky, kterou nabízí zvyšování energetické účinnosti budov a v průmyslu nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie,” doplňuje Martin Sedlák.

„Termín konce uhlí k roku 2033, o kterém se v komisi také debatovalo, by umožnil rychlejší rozběh investic do čistých zdrojů energie – obnovitelných zdrojů nebo úspor energie, které mohou uhlí nahradit v elektroenergetice i teplárenství. Každý rok s uhlím navíc přinese i více znečištěného ovzduší” myslí si Martin Madej, analytik AliES.

Že by byl rok 2033, podporovaný na zasedání komise nejen zástupci environmentálních hnutí, ale i ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, lepším rozhodnutím, plyne i ze studie společnosti McKinsey, která analyzuje, jak se investice nyní vložené do přechodu na nízkoemisní zdroje domácnostem a firmám vrátí v nižších provozních nákladech. Navíc podle propočtů Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově jsou externí náklady na výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách v Česku asi 52 miliard korun ročně.

Red (Zdroje: Komora OZE, Zelený kruh, Greenpeace, SME a AliES)

Obrázky:

Spalování uhlí je celosvětově jednou z hlavních příčin tvorby skleníkových plynů se všemi důsledky. Foto archiv/Wvlt

V Česku lze již v roce 2030 až z 80 % elektřiny z uhlí nahradit elektřinou z obnovitelných zdrojů. Foto archiv/PGA*

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down