Menu
e-shop
Podnikatelé a zástupci vrcholné politické reprezentace i legislativní odborníci včera diskutovali o řešení rostoucí regulace a administrativní zátěže, která dopadá na konkurenceschopnost Česka. Diskuse se zaměřila nejen na aktuální stav české ekonomiky a legislativy, ale také na nezbytné změny v evropské politice a v regulatorním rámci pro zvýšení konkurenceschopnosti firem na jednotném trhu. Pokud se mají v Česku stavět nové elektrárny nebo modernizovat elektrické sítě, je potřeba výrazně snížit regulaci.
Na konferenci Úspěšné Česko se na tom shodli představitelé vlády, podnikatelských svazů i energetického sektoru. Podle nich současná míra regulace a administrativy zpomaluje investice do energetiky a ohrožuje konkurenceschopnost české ekonomiky. Bez zrychlení povolovacích procesů a úprav evropské regulace hrozí, že mnohé projekty nepůjde zrealizovat.
„Evropská unie dnes stojí před rozhodnutími, která ovlivní její energetickou bezpečnost i ekonomickou sílu na desítky let. Existují minimálně čtyři oblasti, které považuji za zásadní pro úspěch Česka i evropského energetického trhu. Je třeba zaprvé jasně podpořit energetická propojení na kontinentě a vytvořit energetické dálnice napříč EU. Musíme dále zrychlit povolovací procesy, kde vítáme návrhy obsažené v novele stavebního zákona. V rámci taxonomie je pak třeba jednoznačně uznat jádro jako udržitelný a nízkoemisní zdroj a konečně je nutné nastavit realistické tempo dekarbonizace energeticky náročného průmyslu,“ shrnul Daniel Beneš, předseda představenstva Svazu energetiky ČR a předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s.
Za zásadní výzvu pro sektor energetiky v následujících letech označila Claudia Viohl, místopředsedkyně představenstva Svazu energetiky České republiky (SEČR) a generální ředitelka E.ON Česká republika, nutné investice v řádech stovek miliard korun do modernizace zdrojů, sítí i akumulace. „Aby se tyto projekty skutečně rozběhly, nestačí, že Evropská unie jen stanovuje vysoké cíle a současně přidává další regulaci. Energetický sektor potřebuje stabilní a předvídatelné prostředí, v němž mohou investoři plánovat na desítky let dopředu,“ uvedla. Velkou překážkou zůstávají zejména povolovací procesy, které jsou zdlouhavé, administrativně náročné a často přísnější, než vyžaduje evropská legislativa. Podle řečníků je rychlé a předvídatelné povolování základní podmínkou konkurenceschopné energetiky i celé ekonomiky. Evropská unie nastavila desítky klimatických a energetických ambicí, které se často překrývají, mění a vrství na sebe další požadavky. Vzniká tak prostředí, v němž se investoři i členské státy obtížně orientují. Diskuze na konferenci ukázala, že je důležité nepřidávat další cíle, ale naopak zjednodušit regulaci a umožnit energetickým projektům rychlejší postup vpřed.
„Systém EU ETS má pro energetiku zásadní význam, jeho současná podoba však přináší výrazné cenové výkyvy, které komplikují finanční řízení i plánování investic. Energetické společnosti se musí vyrovnávat s mnoha výzvami, ale zároveň potřebují investovat a poskytovat firmám i domácnostem určitou míru jistoty. Voláme po srozumitelné a předvídatelné revizi systému EU ETS, která by zajistila větší stabilitu a umožnila firmám lépe plánovat,“ říká Ludvík Baleka, člen představenstva SEČR a předseda představenstva Pražské plynárenské.
Problematická je i evropská taxonomie a další související regulace, jež přidávají další povinnosti a s nimi spojené náklady. Současné nastavení doplňkových delegovaných aktů znevýhodňuje jadernou energii a zemní plyn a nezohledňuje reálný vývoj na trzích. V tuto chvíli platí z našeho pohledu nereálné termíny. Konkrétně u jádra jsou to roky 2040 a 2045 pro povolení modernizace stávajících reaktorů a výstavbu nových, u zemního plynu zase rok 2030 pro stavební povolení a rok 2035 pro 100% nahrazení zemního plynu obnovitelnými alternativami. Energetický sektor proto navrhuje prodloužit statut udržitelné činnosti jak pro jadernou energetiku, tak pro zemní plyn a realisticky vnímat roli plynu coby přechodného paliva, které bude součástí energetického mixu ještě řadu let. „Taxonomie musí respektovat realitu, ne blokovat transformaci. Stanovené termíny pro jádro a plyn současné realitě neodpovídají. Možnosti jednotlivých zemí EU, délka povolovacích procesů, dostupnost technologií a termíny dodávek či samotná dostupnost biometanu i vodíku v potřebném množství– to jsou fakta, která investoři ovlivnit nemohou,“ sdělil Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR.
Účastníci konference se shodli, že krátkodobé řešení energetických výzev nespočívá v jednom opatření. Vláda by měla pokračovat v investicích do zdrojů a sítí, podporovat úspory energie, využívat dostupné nástroje veřejné podpory a zejména dále zrychlovat procesy, které v současnosti brzdí rozvoj. Důležitý je i směr, jejž vláda nastavila v oblasti revize evropské regulace v taxonomii a systému EU ETS, v přípravě kapacitních mechanismů nebo v novele stavebního zákona. Z dlouhodobého hlediska však energetika potřebuje jednoduchý a srozumitelný právní rámec, který bude investování motivovat, nikoli brzdit. Jen tak lze zajistit, že česká energetika obstojí ekonomicky, technicky i bezpečnostně.
Na foto: Z konference /DDeM
