Sdružení CEO WindEurope zveřejnilo výroční statistiku o větrné energetice v Evropě za rok 2019. Z údajů vyplývá, že v Evropě loni přibyly větrné elektrárny o výkonu 15 temelínských bloků. Pokrývají tak asi 15 % evropské spotřeby elektřiny, zatímco v ČR méně než 1 %. Česko se na úroveň využívání větrných elektráren, jaká je dnes v zemích se srovnatelnou větrností a charakterem krajiny, může dostat v roce 2040.
V roce 2019 bylo v Evropě nainstalováno celkem 15 369 megawattů (MW) větrných elektráren (pro srovnání – jeden temelínský blok má výkon 1000 MW). To je o 27 % více než v roce 2018, ale o 10 % méně než v rekordním roce 2017. Nejvíc větrných elektráren přibylo v Británii, Španělsku, Německu, Švédsku a Francii. Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu byly postaveny na pevnině.
Celkový instalovaný výkon loni v Evropě dosáhl 204 814 MW. Největší část spotřeby elektřiny pokrývají větrníky v Dánsku (48 %), Irsku (33 %) a Portugalsku (27 %). Celoevropský průměr je 15 %. V příštích letech by měl výkon přibývat tempem 13 až 22 tisíc megawattů ročně, odhaduje WindEurope ve své prognóze.
V Česku loni vzniklo jen 23 megawattů a celkový výkon na konci roku činil 340 MW. Větrné elektrárny zde pokrývají méně než 1 % spotřeby elektřiny. V evropském srovnání je Česko zcela marginální. Hlavním důvodem je dlouhodobě nepříliš vstřícný vztah k využívání větrné energie. Podle středního scénáře rozvoje větrných elektráren by v roce 2030 mohlo
v Česku stát 1600 MW.
Komora OZE (asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie) má k dispozici rozpracovanou analýzu dosavadního využití větrné energie a potenciálu v Česku a v zahraniční. Z ní vyplývá, že ČR má porovnatelné podmínky pro větrné elektrárny, jaké má jižní Německo a Rakousko. Celkově by všechny obnovitelné zdroje mohly v roce 2030 pokrýt nejméně 80 % spotřeby elektřiny, kterou dnes v Česku zajišťuje uhlí.
Z dat Komory OZE také vyplývá, že Česko aktuálně využívá jen kolem 10 % z domácího větrného potenciálu (vztaženo k roku 2030). Vláda si ve schváleném Národním klimaticko-energetickém plánu vytyčila, že během příštích deseti let podpoří vznik 650 MW nových větrných elektráren, aby na konci desetiletí pocházelo z energie větru kolem 1,8 TWh elektřiny.
Experti z organizace Hnutí Duha se ale obávají, že pouhé obnovení finanční podpory pro nové projekty nebude k naplnění plánu stačit. Lze očekávat, že i přes obecně vstřícné veřejné mínění k OZE a větrné energetice budou konkrétní projekty odmítány v důsledku lokálního odporu. Tento problém lze řešit zapojením místních lidí a obcí do projektů výstavby větrných elektráren formou známou z úspěšných evropských zemí. Díky komunitním obnovitelným zdrojům mohou místní lidé čerpat výhody energetické soběstačnosti i nižších cen energie. Připravovaná legislativa i podpůrné mechanismy musí vznik podobných projektů umožnit.
Giles Dickinson z CEO WindEurope, k tomu řekl: „Vítr dodává 15 % evropské elektřiny, ale v Evropě se nestaví dost nových větrných elektráren na to, aby zajistily polovinu elektřiny v roce 2050, jak si Evropa vytyčila. Pro dosažení klimatické neutrality a Zelené výzvy je potřeba zdvojnásobit tempo roku 2019. To vyžaduje nový přístup k plánování, povolování a investicím do větrných elektráren.
”Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl: „V okolních státech se každoročně staví několikanásobně víc větrných elektráren, než kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo, nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku. Důvodem je dlouhodobě nízký zájem státu větrnou energetiku rozvíjet.”
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl: „Za dvacet let může Česko využívat větrnou energii tak, jako v zemích, které mají porovnatelné větrné podmínky, charakter krajiny a stav sítí. Musíme ale chtít a opravdu se i ze strany státu snažit, ne přešlapovat na místě, na chvostu vyspělých zemí. To není ironie, to je apel státní správě, aby se začala větrnou energetikou vážně zabývat.”
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl: “Větrné elektrárny jsou obnovitelným zdrojem, který má i v České republice významný nevyužitý potenciál. K naší škodě u nás toto odvětví už několik let stagnuje, zatímco v Evropě mu všechny ostatní sektory energetiky koukají na záda. Rozdíly v přírodních podmínkách mezi konkrétními českými regiony a řadou oblastí v Rakousku nebo Německu, kde větrné elektrárny vyrostly, nejsou nijak zásadní. V zájmu České republiky je potenciál větru využít. Odkládáním potřebných legislativních úprav zbytečně ztrácíme čas.“
Red (Zdroje: Komora OZE a Hnutí Duha)
Obrázky:
Česko aktuálně využívá jen kolem desetinu z domácího větrného potenciálu (k roku 2030). Foto archiv/Jindřichovice pod Smrkem
Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu větrných elektráren v Evropě byly postaveny na pevnině. Foto archiv/Siemens
