Vysočina je specifickým krajem uprostřed České republiky. Je velmi hustě osídlena množstvím drobných obcí a kopcovitou a větrnou krajinu rozdělují lány lesů. I proto patří mezi nejvhodnější lokality pro rozvoj větrné energetiky hned po Jihomoravském kraji. V optimistickém scénáři by se zde mohlo vystavět přes 750 megawattů výkonu.
Na Vysočině je nyní v provozu pouze několik větrných elektráren, všechny turbíny jsou navíc starší 15 let, a tedy méně výkonné než dnešní technologie. Aktuální instalovaný výkon větrné energie tedy těsně překračuje deset megawattů. Když se navíc obce rozhodují v referendech o instalaci nových zdrojů, mnohdy vychází s negativním výsledkem.
Pro kraj je to ale přitom škoda, větrné turbíny nejen že zvýší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, ale podpoří také zaměstnanost a konkurenceschopnost místních firem. Vysočinu totiž z velké části právě průmysl živí a zaměstnává tisíce lidí. Když pak firmy kvůli svým ESG reportům a tlaku na zelenou energetiku odejdou, kraj se ocitne v úzkých.
Pro Vysočinu to je byznysová příležitost, protože zde díky větrným elektrárnám mohou zůstat velké výrobní firmy,“ vysvětluje Martin Prokop, předseda představenstva Jipocar na konferenci Pro moderní Česko, která se konala v Jihlavě v prosinci. Akci organizoval Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR a pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Obnovitelně.cz bylo mediálním partnerem akce.
Zástupci odborných společností, investorů, státu i obcí v Jihlavě hovořili právě o rozvoji nejen větrné energetiky v Česku. „Když tu bude zelené energie nedostatek, firmy začnou odcházet do zahraničí,“ komentuje. Právě společnost Jipocar nyní z pozice investora jedná o výstavbě větrného parku na Jihlavsku.
Stejné stanovisko sdílí i René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu. „Je třeba si uvědomit, že když za námi chodí nadnárodní a inovativní firmy, v první řadě se vyptávají na to, zda je zde dostatek lidských zdrojů, jak funguje doprava a také, jaké zde máme energie z pohledu udržitelnosti. Nejen kvůli ESG, ale protože samy chtějí. Když budou kraje disponovat objemem obnovitelných zdrojů a nabízet PPA kontrakty, bude to benefitem pro kraj,“ dodává.
O výstavbě větrných farem jedná také například společnost ČEZ. Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru Public Affairs skupiny ČEZ, uvádí, že společnost nyní aktivně domlouvá podmínky se třemi obcemi na Havlíčkobrodsku. Krejčiříková dodala, že při vytváření projektu se společnost dívá nejen na to, jak fouká, ale také na to, jak větrníky do krajiny zapadnou. „Koukáme i na kulturní památky, na možnost výstavby v lese, věnujeme spousty času vysvětlování a komunikaci s obcemi,“ dodává.
Při plánování a výstavbě se totiž posuzuje také krajinný ráz, vliv na biodiverzitu, na migrační koridory tažných ptáků a celkový dopad instalace na okolní krajinu. I kvůli tomu jsou ale povolovací procesy zdlouhavé a zdržují výstavbu, a to i v případě, že se jedná o ideální lokalitu, která by neměla do přírody či krajinného rázu problematicky zasahovat. V takových případech by měl realizaci urychlit zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů, který se v nejbližší době Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá zaslat na vládu.*
Red (Zdroj: Obnovitelně.cz)
O výstavbě nových větrných farem na Vysočině jedná například i společnost ČEZ (na snímku větrné elektrárny Věžnice z roku 2009). Foto archiv/ČEZ
