Vláda má ve čtvrtek 27. října na programu jednání dva legislativní návrhy, které zjednodušují a zrychlují výstavbu obnovitelných zdrojů energie: novelu stavebního zákona a zbrusu nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku. Citované novely obsahují návrhy z LEX OZE, který představila Komora OZE veřejnosti začátkem září. Dvacet ekologických nevládních organizací v otevřeném dopise současně veřejnost varuje, že se ve stavebním zákoně se vláda chystá omezit práva veřejnosti, a to v rozporu s programovým prohlášením.
Vyjádření Komory OZE k oběma legislativním návrhům a shrnutí hlavních principů:
1) Novela stavebního zákona (č. 283/2021 Sb. ve znění, který byl vládě předložen k projednání, přináší:
- Vymezení území pro výrobny OZE jako cíle územního plánování.
- Definici výroben OZE jako technické infrastruktury, kterou je možné umisťovat v nezastavěném území.
- Fikci souhlasného stanoviska dotčených orgánů – vazba s jednotným environmentálním stanoviskem.
- Definici drobných staveb do 50 kW (instalace nevyžaduje povolení záměru/stavební povolení) a jednoduchých staveb do 100 kW (zjednodušené stavební řízení).
- Vyhrazené stavby dle výkonu a technologie (FVE od 5 MW, teplo 10 MW, ostatní 1 MW; povolování specializovaným stavebním úřadem).
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, k tomu řekl: „Vláda přináší systémové změny v energetice. Z pohledu energetické soběstačnosti státu a nižších účtů za energie jde o zásadní zákony. Zbývá dopilovat detaily. Vymezení ploch vhodných pro obnovitelné zdroje také vnímáme pozitivně, je to první krok k tzv. GoTo plochám, mohly by nicméně mít ještě větší ambici. K nastavení vyhrazených staveb uplatníme dílčí připomínky na sjednocení na hranici jednoho megawattu pro všechny obnovitelné zdroje.”
2) Zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES): Jde o zcela nový zákon, který přináší zrychlení povolovacích procesů pro všechny stavby. Dotkne se výstavby větších (ne domovních) obnovitelných zdrojů: větrných a vodních elektráren, zdrojů na biomasu a bioplyn a geotermálních zdrojů. Návrh novely ve znění, který vyšel z meziresortního připomínkového řízení, přináší:
- Zefektivnění a zpřehlednění procesu vydání JES.
- Zavedení institutu „předběžné konzultace”.
- Vazbu/požadavky na JES a EIA v závislosti na požadavku investora.
Štěpán Chalupa k tomu řekl: „Jde o výrazné zefektivnění pro povolování stavby vodních, větrných, biomasových, bioplynových a geotermálních zdrojů. Česko dosud platilo za zemi s jedněmi z nejdelších lhůt. Připravit větrnou elektrárnu například trvalo běžně 10 let, to je samozřejmě velmi odrazující.”
Dvacet organizací sdružených v asociaci Zeleného kruhu však v otevřeném dopise současně apeluje na členy vlády, aby dodrželi programové prohlášení a neomezovali právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry, ovlivňující životní prostředí.
V souvislosti s reformou stavebního práva jsou totiž na stole dvě varianty: první varianta vychází z toho, co bylo schváleno již v minulém volebním období a dosud nenabylo účinnosti, a přiznává spolkům právo vyjadřovat se např. ke kácení stromů nebo záboru zelených ploch. Druhá varianta, prosazovaná zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem dopravy, má vyloučit veřejnost i z těch nařízení, kterých se v současnosti účastnit může podle starého stavebního zákona. Zejména se jedná o řízení o povolení výjimek ze zákazů týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů.
Rozhodování o složitém balíku zákonů řešícím stavební právo vláda minulý týden přerušila a tento čtvrtek se má definitivně rozhodnout o vládní podobě návrhu. Spor mezi MŽP a MPO a MD o rozsah práv veřejnosti však nebude na straně MŽP řešit ministryně Hubáčková. Ta totiž ohlásila, že se jednání vlády ze zdravotních důvodů již nezúčastní. Na konci října navíc ve funkci ministryně končí.
„Vláda se k principu účasti veřejnosti přihlásila ve svém programovém prohlášení, teď se však chystá udělat pravý opak. Vyloučit veřejnost téměř ze všech řízení navrhuje mj. ministr Síkela za STAN, ačkoli právě toto hnutí mělo ve svém předvolebním programu jasný slib vrátit veřejnosti možnost podat připomínky ke stavebním záměrům, pokud se dotýkají životního prostředí,“ uvedla Petra Kolínská, zastupující asociaci nevládních organizací Zelený kruh.
V otevřeném dopise spolky mj. upozorňují na to, že ministerstva nemají svůj požadavek na vyloučení veřejnosti opřen o žádná data či analýzy. Stejně tak veřejná správa stále nemá analýzu důvodů, proč stavební úřady nerespektují při rozhodování zákonem stanovené lhůty. Radikální omezení práv veřejnosti, který platí od roku 2018, přitom ke zrychlení povolování nevedlo.*
(Zdroje: Komora OZE a Zelený kruh)
Foto archiv/APB Plzeň
