Vlny veder, kterých jsme byli nedávno svědky ve třech různých částech světa najednou, již nejsou neobvyklým jevem. Všechny souvisejí s globálním oteplováním, které je způsobeno emisemi skleníkových plynů. A jak dokládají vědci, pokud se tyto emise nepodaří rychle snížit, budou další vlny veder ještě teplejší a budou přicházet ještě častěji než dosud.
Letos v červenci zažila jižní Evropa, některé části Spojených států, Mexiko a Čína silné vlny veder s teplotami nad 45 °C. Ty vedly nejen k meteorologickým výstrahám před extrémním počasím, ale i k mnoha požárům, hospitalizacím a úmrtím v důsledku extrémního horka.
Rychlá atribuční studie od World Weather Attribution dospěla k závěru, že bez změny klimatu by byly červencové vlny veder v Evropě a Severní Americe téměř nemožné. Jinak řečeno: v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností (především spalováním fosilních paliv) dnes dochází k extrémním událostem, které by se jinak s největší pravděpodobností nikdy nestaly. Studie rovněž zjistila, že vlna veder, kterou zažila v první polovině července Čína, je vlivem změny klimatu nejméně 50krát pravděpodobnější, než by byla bez ní.
Aby vědci kvantifikovali vliv změny klimatu na nedávné vlny veder, analyzovali data o počasí a srovnali je se simulacemi z počítačových modelů. Poté porovnali dnešní klima – o 1,2 °C teplejší než byla průměrná globální teplota na konci 19. století – s dřívějším klimatem neovlivněným vysokou koncentrací CO2 v atmosféře. Analýza se zaměřila na období, kdy byla vedra v jednotlivých regionech nejnebezpečnější: průměrné maximální teploty v průběhu 7 dnů v jižní Evropě, v průběhu 18 dnů na západě USA, v Texasu a severním Mexiku a v průběhu 14 dnů v čínských nížinách (viz mapy).
Výsledkem bylo zjištění, že podobné vlny veder již dnes nejsou vzácné a změna klimatu výrazně zvýšila jejich pravděpodobnost. Vlivem spalování fosilních paliv lze podobné události nyní očekávat přibližně jednou za 15 let v Severní Americe, přibližně jednou za 10 let v jižní Evropě a přibližně jednou za 5 let v Číně. Bez spalování uhlí, ropy a zemního plynu, odlesňování a dalších lidských činností by v Evropě a Severní Americe k tak extrémně vysokým teplotám prakticky nemohlo dojít. V případě vln veder v Číně změna klimatu zvýšila pravděpodobnost výskytu podobné vlny veder asi 50krát.
Emise skleníkových plynů ovlivnily nejen častost výskytu vln veder, ale také jejich intenzitu: tyto vlny veder byly teplejší, než by byly v atmosféře bez vysoké koncentrace CO2. Evropská vlna veder byla teplejší o 2,5 °C, severoamerická o 2 °C a vlna veder v Číně byla kvůli změně klimatu teplejší o 1 °C.
Již dnes je v důsledku změny klimatu způsobené člověkem intenzita i pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde. Vědci varují, že pokud rychle nepřestaneme produkovat další emise, budou podobné vlny veder v budoucnu ještě častější a extrémnější. Jestliže nárůst globální teploty dosáhne 2 °C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí (což se stane přibližně za 30 let, pokud země podepsané pod Pařížskou dohodou nebudou plnit své současné závazky v rychlém snižování emisí), budou se podobné události vyskytovat každých 2–5 let.
I když podle vědců k vlnám veder pravděpodobně v některých regionech přispěl také přirozený klimatický jev El Niño, hlavním důvodem jejich intenzity je zvýšená globální teplota způsobená spalováním fosilních paliv.
Na studii se podílelo sedm expertů z World Weather Attribution. Tuto skupinu tvoří vědci z univerzit a meteorologických agentur v Nizozemsku, Velké Británii a USA.*
(Zdroj: Fakta o klimatu)
Foto archiv/Meteocentrum
