Menu
e-shop
Jednoznačné vítězství strany Pétera Magyara může otevřít prostor pro modernější energetiku v Maďarsku. TISZA se ve svém volebním programu zavázala k rozvoji větrné energetiky, využití potenciálu úspor energie ale také k postupnému snižování závislosti na ruských fosilních palivech. Maďarsko se tak může vedle Polska stát dalším členem V4, který chce naplno využít potenciál větrné energetiky.
Z pohledu České republiky nabízí volební program zajímavé srovnání: program TISZA explicitně identifikuje dlouhodobé slabiny maďarské energetiky, zejména nedostatečně rozvinutou větrnou energetiku, pomalé tempo renovací budov a chybějící flexibilitu soustavy.
„Výsledek voleb v Maďarsku může být dobrým signálem pro celý region. Již za vlády Viktora Orbána se Maďarsko zařadilo mezi solární premianty v Evropě a Péter Magyar má šanci přidat další klíčový zdroj pro posílení energetické nezávislosti své země – větrné turbíny. Pokud očekávaná nová vláda dokáže naplnit své předvolební sliby v praxi, a to v podobě uvolnění regulace pro větrné turbíny a doplnění jejich rozvoje o investice do sítí a akumulace, může se země stát jedním z nejrychleji se transformujících trhů ve střední Evropě,“ komentuje výsledky maďarských voleb z pohledu energetiky Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME).
Jedním z nejvýraznějších bodů energetické části programu TISZA je závazek odblokovat rozvoj větrné energetiky, která je dnes v Maďarsku prakticky nevyužitá. Větrné turbíny se podílí na celkové výrobě elektřiny necelými dvěma procenty. Od roku 2016 totiž platilo pravidlo, které zakazovalo výstavbu větrných elektráren ve vzdálenosti 12 km od obydlí, což v praxi znemožnilo výstavbu nových projektů na celém území země.
Bariéry pro větrnou energetiku měla v plánu posunout i vláda Viktora Orbána. V roce 2024 snížila minimální vzdálenost od obydlí z 12 km na 700 metrů, čímž skončil de facto desetiletý stop stav výstavby větrných elektráren. Nové změny pro roky 2025 až 2026 zavádějí také tzv. „zjednodušené zóny“, kde bude rychlejší povolování a možnost stavět vyšší turbíny až do 199 metrů. Končící vláda navíc začátkem roku 2026 určila osm „zjednodušených zón“, všechny v Malé maďarské nížině. Podle kritiků z environmentálních organizací však Orbán nevyužil dostatečně potenciál větrné energetiky napříč celým Maďarskem.
TISZA chce akcelerovat kroky, na kterých začala pracovat končící vláda Viktora Orbána. Efektivnější využití obnovitelných zdrojů se bude snažit posílit dotažením odstranění bariér a také zlepšením možností připojení k sítím a rozvojem akumulace energie.
Maďarsko přitom nebude v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie startovat od nuly. V solární energetice se v posledních letech zařadilo mezi evropské premianty. Podle think-tanku Ember tvořila solární energetika v roce 2024 už zhruba čtvrtinu maďarského elektroenergetického mixu, což byla nejvyšší hodnota mezi zeměmi s výraznější solární výrobou. V červnu 2025 pak solární zdroje pokryly už 42 % maďarské výroby elektřiny.
Vedle podpory větrné energetiky nabídla TISZA voličům také jasně mířený program na podporu energetických renovací domů. Rodinný energetický program (v originále „Családi Energetikai Program“) staví na základní filozofii, že nejčistší a nejlevnější energie je ta, která se vůbec nespotřebuje. Hlavním cílem je energetická modernizace 100 tisíc bytů a domů ročně. Dlouhodobým záměrem je, aby během 10 let byla minimálně u 25 % maďarských budov výrazně zvýšená energetická účinnost a mohly být provozovány s minimálními náklady na energie. Na programy energetické modernizace a účinnosti (jak pro obyvatelstvo, tak pro firmy) chce strana vyčlenit zhruba 1 000 miliard forintů ze získaných fondů Evropské unie. K dispozici bude také cílený program podpory a daňových úlev na modernizaci bytů ve zchátralém stavu.
Red (Zdroj: SME)
Péter Magyar má šanci přidat klíčový zdroj pro posílení energetické nezávislosti své země – větrné turbíny. Foto archiv/SME
