"Dohodli jsme se, že do roku 2030 zvýšíme produkci větrné energie v Baltském moři na sedminásobek," uvedla Frederiksenová. V současnosti je kapacita větrných elektráren v Baltském moři zhruba 2,8 gigawattu, většina se nachází v dánských a německých vodách, napsala agentura Reuters. Dohoda přichází v době, kdy Rusko omezuje dodávky plynu do Evropy. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy. EU ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
"Dokud jsme závislí na fosilních palivech, jsme zranitelní," uvedla Frederiksenová. Větrné elektrárny s kapacitou 20 gigawattů by podle premiérky zajistily elektřinu pro nejméně 20 milionů domácností. Do roku 2050 by se pak podle jejího prohlášení mohla kapacita větrných elektráren v Baltském moři vyšplhat na 93 gigawattů. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové selhává Putinův pokus vydírat pomocí fosilních paliv.
Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie již v květnu ohlásily podobnou dohodu, která počítá s vybudováním větrných elektráren s kapacitou téměř 150 gigawattů v Severním moři do roku 2050.*
/Zdroj: ČTK/
