Nižší závislost na fosilních palivech, vyšší bezpečnost dodávek energií, cenová stabilizace, rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich flexibilita. Tato témata dnes rezonují a v kontextu událostí snad již všichni chápou i jejich význam. Doba si ale žádá konkrétní činy. Významnou roli mohou v této souvislosti sehrát zemědělské bioplynové stanice.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2022.
Evropští politici dnes mají mnohem větší motivaci začít věci opravdu měnit. To potvrzuje závěr z nedávného mimořádného zasedání Evropské rady ve Versailles: Evropská unie do konce roku 2022 sníží spotřebu ruského plynu o dvě třetiny a do roku 2027 odběr veškerých fosilních paliv z Ruska ukončí. Významnou pozici mohou v této souvislosti získat i zemědělské bioplynové stanice.
Bioplynové stanice jsou variabilní zařízení a mohou tvořit flexibilní energetická centra. Dnes zatím využíváme vyrovnanou výrobu elektřiny a tepla, což je jen zlomek toho, co nám mohou nabídnout a co od nich budeme i v blízké době požadovat. V bioplynových stanicích se nachází regulační potenciál o výkonu srovnatelném s přečerpávací vodní elektrárnou Dlouhé stráně (tedy asi 700 MW) nebo i vyšším. Regulaci výkonu jsou schopny nabídnout jak na denní bázi, tak i v rámci sezóny, a to už je služba, kterou poskytují zatím převážně jen uhelné elektrárny. Kromě elektřiny umí bioplynky také produkovat biometan v kvalitě zemního plynu anebo i z koncentrovaného CO2 za pomoci biologických procesů a s přídavkem vodíku produkovat syntetický metan, tzv. Syngas.
Současná produkce bioplynu v bioplynových stanicích v ČR představuje asi 6,5 TWh (kolem 7 % stávající spotřeby zemního plynu). Na výrobu takového množství bioplynu je použito asi 10 až 11 mil tun biomasy (kejda, hnůj, vedlejší produkty, siláž, senáž, bioodpady). Pěstovaná biomasa pro obor bioplyn zabírá přibližně 130 až 180 ha orné půdy (zhruba 4 %). Produkce bioodpadů v ČR je asi 1,5 mil tun.
Bioplynové stanice mohou sloužit i k energetické regulaci. Přes léto vyrábět více biometanu a pomáhat plnit zásobníky zemního plynu. V zimním období naopak mohou vyrábět více elektřiny a tepla pro potřeby okolí a také pro podporu sítě, která bude trpět sníženou výrobou z fotovoltaických zdrojů. To vyžaduje opatřit bioplynovou stanici jak kogeneračními jednotkami, tak i úpravnou na čištění bioplynu na biometan. Obě technologie pak mohou plynule měnit výkon.
Z pohledu ekonomického jde o neúplné využití vložené investice, kdy každá pracuje jen s částí svého možného ročního využití. Z pohledu energetického jde však o nejlepší řešení a maximalizaci flexibility. Právě taková řešení si zaslouží investiční podporu z EU a národních fondů. Navíc zvýšení flexibility přinese i větší prostor pro FVE v síti. Již dnes zemědělci nabízí instalaci FVE na své rozsáhlé střechy s možností dorovnávání výkonu bioplynovou stanicí tak, aby do sítě tekl požadovaný výkon.*
Adam Moravec, CZ Biom
Foto Jiří Trnavský
