Statistická data potvrzují, že bez zásadních změn ve stavebnictví a v sektoru budov je dosažení dekarbonizace prakticky nereálné. V Česku připadá ročně v přepočtu na obyvatele 12 tun CO2. Tato hodnota představuje dvojnásobek světového průměru a 1,4násobek průměrné hodnoty za země EU.Produkci emisí CO2 související s provozem českého fondu budov vyčíslila aliance Šance pro budovy ve spolupráci s ČVUT na přibližně 37 Mt CO2, což odpovídá téměř 35 procentům národních emisí. K dispozici ovšem nejsou údaje o emisích souvisejících s výstavbou budov, které by tyto hodnoty ještě navýšily.
„Na základě ročních konzultací s klíčovými zainteresovanými stranami byly identifikovány hlavní bariéry dekarbonizace ve stavebnictví a navrhnuty nutné kroky k jejich překonání. Jednotlivá opatření jsou shrnuta formou roadmapy obsahující úkoly pro hlavní zainteresované strany,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Česko nesplní bezemisní unijní cíl bez podstatných změn ve stavebnictví. Cestu k jeho dekarbonizaci ukazuje zásadní dokument Zero Carbon Road map, který vypracovala Česká rada pro šetrné budovy s podporou Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vypracovala po vzoru deseti zemí Evropy zásadní dokument Zero Carbon Road map, který je základním vodítkem k dosažení uhlíkově neutrálního vystavěného prostředí v Česku. Obsahuje konkrétní kroky a plán opatření nutných k eliminaci emisí skleníkových plynů v budovách.
Pařížská dohoda o klimatu, kterou podepsalo 195 zemí světa včetně České republiky, stanovuje, že globální oteplování musí být omezeno na výrazně méně než dva stupně celsia. Zelená dohoda pro Evropu zakotvila, že se Evropa do roku 2050 stane uhlíkově neutrálním kontinentem. Dekarbonizace je totiž jediným způsobem, jak zmírnit nejhorší dopady změn klimatu, jakých jsme nyní svědky. Oxid uhličitý, který je hlavním skleníkovým plynem, se na změně klimatu podílí zhruba ze 70 procent. Dopady změny klimatu na společnost i přírodu budou přímo závislé na množství skleníkových plynů, které do atmosféry vypustíme.
V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami a obdobími extrémního sucha. Dle Evropské komise způsobily v EU extrémní povětrnostní jevy a události související s klimatem za posledních 40 let finanční ztráty přesahující 487 miliard eur.
Statistická data potvrzují, že bez zásadních změn ve stavebnictví a v sektoru budov je dosažení dekarbonizace prakticky nereálné. V Česku připadá ročně v přepočtu na obyvatele 12 tun CO2. Tato hodnota představuje dvojnásobek světového průměru a 1,4násobek průměrné hodnoty za země EU.Produkci emisí CO2 související s provozem českého fondu budov vyčíslila aliance Šance pro budovy ve spolupráci s ČVUT na přibližně 37 Mt CO2, což odpovídá téměř 35 procentům národních emisí. K dispozici ovšem nejsou údaje o emisích souvisejících s výstavbou budov, které by tyto hodnoty ještě navýšily.
„Na základě ročních konzultací s klíčovými zainteresovanými stranami byly identifikovány hlavní bariéry dekarbonizace ve stavebnictví a navrhnuty nutné kroky k jejich překonání. Jednotlivá opatření jsou shrnuta formou roadmapy obsahující úkoly pro hlavní zainteresované strany,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Zero Carbon Roadmap vznikla za podpory Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), TaiwanBusiness - EBRD Technical Cooperation Fund, jenž se zaměřuje na projekty technické spolupráce oblasti udržitelného řízení zdrojů, znalostní ekonomiky, nízkouhlíkových technologií a rozvoj malých a středních podniků, a Světové rady pro šetrné budovy (WorldGBC).
„Změna klimatu vyžaduje společné úsilí celého světového společenství. Tchaj-wan je hrdý na to, že k tomu může přispět tím, že společně s EBRD podpořil vytvoření české Zero Carbon Road map pro klimaticky neutrální budovy. Silné stránky Tchaj-wanu v oblasti informačních a komunikačních technologií a inteligentních řešení mohou hrát zásadní roli v zelené transformaci Česka. Spolupráce Tchaj-wanu s Českem se výrazně prohloubila, což dokazují naše nedávné společné iniciativy na Ukrajině, které jsme poskytli nezbytná zařízení na čištění vody, zařízení na výrobu tepla a elektrické energie a primární lékařskou péči. Rádi bychom rozšířili spolupráci s EBRD i s Českou republikou a prosazovali naše společné zájmy a hodnoty,“ uvedl Liang-Ruey Ke, ředitel Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře.
„Tento úkol představuje rozsáhlou několikaměsíční práci věnovanou vypracování plánu pro Českou republiku, který stanoví cestu ke komplexní renovaci budov, novým zeleným budovám a k dodavatelskému řetězci energeticky účinných zařízení a udržitelných materiálů, čímž se minimalizují emise vcelém životním cyklu budov. Spolupráce banky s Českou radou pro šetrné budovy je důkazem zapojení EBRD do zlepšování schopnosti českých podniků chápat a řešit rizika a příležitosti související s udržitelností. Konkrétně v sektoru stavebnictví si EBRD uvědomuje skrytý problém související se zabudovaným uhlíkema potřebu větší spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami v hodnotovém řetězci s cílem prohloubit naše porozumění ve všech fázích životního cyklu budovy a plně dekarbonizovat toto odvětví. Banka bude i nadále podporovat přechod trhu ve spolupráci s partnery, kteří mají životní prostředí a udržitelnost na jednom z předních míst ve své agendě,“ řekl Mark Davis, regionální ředitel pro střední Evropu EBRD.
Roadmapy, tedy národní plány, které nastiňují konkrétní cestu k uhlíkové neutralitě a zároveň pomáhají urychlit potřebné změny v průmyslu i v přístupu politiků, již byly vypracovány v deseti zemích,a to v Chorvatsku, Finsku, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a ve Velké Británii.
„Cílem roadmapy je, aby Česko mělo ucelenou národní strategii v oblasti transformace energetiky, klimatu a stavebnictví. Zároveň se díky ní vytvoří podmínky pro to, aby budovy při své výstavbě, užívání, údržbě, renovacích a při konečném odstraňování měly neutrální dopady na změnu klimatu,“ shrnul Petr Zahradník, projektový manažer CZGBC a jeden zautorůroadmapy.
Klíčovými aktéry dekarbonizace v České republice jsou vláda, dále pak ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj a financí a následně všichni účastníci v hodnotovém řetězci stavebnictví od přípravy projektů a výroby materiálů přes developery a jiné investory, realizační a demoliční firmy po provozovatele budov. Významnou roli hraje také finanční sektor, profesní organizace a svazy, vědecko-výzkumná sféra či vzdělávací instituce. Všem těmto subjektům jsou v roadmapě doporučena potřebná opatření nezbytná pro splnění dekarbonizačního cíle.
„Většina opatření, která jsou identifikována jako doporučení pro řešení existujících bariér plynulého nástupu dekarbonizace, mohou být implementována do praxe ve velmi krátkém horizontu,“ doplnila Simona Kalvoda. Navržená opatření rozdělili autoři roadmapy do čtyř kategorií.
Konkrétní kroky, které jsou adresovány jednotlivým aktérům dekarbonizace v ČR, pak mimo jiné zahrnují:
Přechod k udržitelné energetice a ekologicky šetrnému stavebnictví,a tedy ke splnění dekarbonizačního cíle, vyžaduje komplexní a koordinovaný přístup. Některé podniky již přijaly potřebné kroky. Nyní je zásadní zajištění součinnosti a podpory ze strany státních institucí. „Ty mají klíčovou roli v nastavení příznivých podmínek pro realizaci opatření směřujících k udržitelnosti a dekarbonizaci stavebnictví v České republice,“ dodala Simona Kalvoda.
