Čistá doprava v EU a ve světě: dosažené pokroky a překážky

Organizace REN21 každoročně publikuje zprávu hodnotící poslední vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tyto reporty se soustředí zejména na celosvětové trendy a jejich tvůrci se nikterak netají svými sympatiemi vůči zelené transformaci a odklonu od fosilních paliv.

Proto nepřekvapí, že letošní vydání je uvedeno slovy: „Promeškali jsme historickou příležitost … globální energetická transformace se nekoná“. A to i přesto, že si autoři všímají pokračujícího rekordního růstu v instalované kapacitě OZE, rekordních investic do zelených energií a rychle rostoucího podílu fotovoltaických a větrných elektráren na výrobě elektřiny.

Nerovnoměrné nárůsty

Studie systematicky rozlišuje mezi třemi energetickými sektory: elektroenergetikou, výrobou tepla a chladu a dopravou. Tyto tři oblasti se na celkové spotřebě energie nepodílejí rovnoměrně. Největší, poloviční, podíl náleží výrobě tepla a chladu, přes třicet procent veškeré energie spotřebuje doprava a na elektroenergetiku zbývá 17 %. Nevyvážený je však nejen podíl na spotřebě, ale také průbojnost obnovitelných zdrojů. Zatímco v elektroenergetice již OZE zajišťují více než čtvrtinu spotřeby, u tepla a chladu se jedná o 11,2 %. Nejvýrazněji pak zaostává doprava, v níž OZE přispívají velmi omezeně (konkrétně 3,7 %).

A ačkoliv studie pozoruje nejrychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů právě v dopravě, k jejich širokému prosazení zatím nedochází, což dokazuje mimo jiné fakt, že podíl OZE na celkové spotřebě v dopravě narostl v letech 2009-2019 pouze o 1,3 %. Další důležitou skutečností je relativně marginální role elektřiny, která je v dopravě, přes pozornost věnovanou nahrazování automobilů se spalovacími motory těmi na elektrický pohon, zastíněna biopalivy. Tento „konzervativnější“ obnovitelný zdroj se totiž stará o téměř devadesát procent zelené energie globálně spotřebované v dopravě.

Cena jako překážka

Ani v Evropské unii se rostoucí trh s elektromobily a hybridy zatím nedokázal výrazně promítnout do celkové spotřeby paliv na silnicích: zatímco podíl biopaliv je téměř 6 %, podíl elektřiny je podle letošní zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) pouhých osm setin procenta. Přesto se rok 2021 stal pro Evropu v tomto ohledu důležitým milníkem, prodeje nových automobilů s výhradně spalovacími motory byly totiž poprvé v historii nižší než prodeje vozů s elektrickým či hybridním pohonem. K růstu tohoto trhu přispívá mimo jiné vytrvalá politická podpora, rostoucí konkurence, rozšiřující se nabídka nových modelů a technologický pokrok. I díky tomu se v EU v roce 2021 prodalo rekordních 2,3 milionu elektroaut/hybridů.

Obrázek 1 Spotřeba energie v silniční dopravě v EU podle energetického zdroje v %, 2019. Zdroj: EEA na základě dat Eurostatu.

Pro kontext je však důležité zmínit, že Čína ve stejném období zaznamenala prodeje ve výši 3,4 milionu. Pro toto srovnání je pak relevantní zejména rozdíl mezi mediánovou pořizovací cenou automobilu se spalovacím motorem a elektromobilu/hybridu: zatímco v Číně se jedná jen o 9 %, v USA a EU vás mediánový elektromobil/hybrid vyjde o více než padesát procent dráže než auto se spalovacím motorem. Tuto překážku sice pomalu ale jistě odstraňuje rostoucí konkurence, běžným nástrojem k jejímu překonání však doposud byly různé pobídky ze strany státu. Ať už se jedná o přímé příspěvky na koupi, daňové úlevy (například pro firemní vozidla s elektrickým pohonem) či třeba parkovaní zdarma (jak jej známe z Prahy), elektromobilům se daří nejvíce v zemích, kde se jim dostává státní podpory. Ani ta však není všespásná: ačkoliv v Norsku již elektromobily dominují (s 86% podílem na celkových prodejích nových automobilů jsou na čele tohoto žebříčku), Nizozemsku na čtvrtou pozici stačí pouze 30% podíl.

Rekordní spotřeba, rostoucí emise

Rok 2021 byl rokem rekordní nově instalované kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a zároveň rokem rekordních emisí. Zní to až paradoxně: investice do obnovitelných zdrojů rostou, stejně jako tempo jejich výstavby a míra jejich politické podpory, i přesto se však lidstvo jen pomalu zbavuje závislosti na fosilních palivech a loni dokonce do ovzduší vypustilo více oxidu uhličitého než kdy dříve. Tento zdánlivý paradox je však hnán velice jednoduchým mechanismem: neutuchajícím růstem poptávky. Spotřeba energie mezi lety 2009 a 2019 vzrostla téměř o pětinu, a tak zatímco OZE nahrazují některé fosilní zdroje, jiné fosilní zdroje zůstávají v provozu pro uspokojení nově vzniklé poptávky. Výsledkem je logicky stagnace v podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě.

Tento trend se nevyhýbá ani dopravě: zatímco Čína, USA a Evropa mají dvoutřetinový podíl na celkovém prodeji aut všech typů, jejich podíl na globálním prodeji elektromobilů dosahuje 93 %. Ačkoliv tedy mimo tato tři centra poptávka po palivech roste nejrychleji, elektromobily se v rozvíjejícím světě zatím neprosazují.  Dokud bude svět přepravovat po silnicích stále více zboží a osob, a dokud nebude existovat dostupná a funkční alternativa nákladních vozů se spalovacím motorem, pokles v emisích ze silniční dopravy nelze očekávat.

/mu/

Celý článek si můžete přečíst v pátém vydání  dvouměsíčníku Energie 21.*

Popisek ke grafu: Globální emise CO2 z dopravy rozdělené dle pod-sektorů (plus cíl pro uhlíkovou neutralitu v roce 2030), v Gt CO2. Zdroj: Mezinárodní energetická agentura, 2022

Legenda: světle modrá = silniční doprava, tmavě modrá = železniční doprava, světle zelená = námořní doprava, tmavě zelená = letecká doprava, žlutá = potrubní doprava

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down