09.02.2024 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Evropská energetická revoluce sklízí úspěchy

Loňský rok dokázal, že obnovitelné zdroje energie se pomalu ale jistě stávají dominantním způsobem výroby elektřiny. Navzdory dozvuků energetické krize v loňském roce vyrobily 44 % veškeré spotřebované elektřiny v EU, díky čemuž spotřeba fosilních paliv klesla o více než čtvrtinu. Významný byl pokles emisí skleníkových plynů. Ve své zprávě to uvádějí organizace Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost.

Evropská unie loni při výrobě elektřiny zaznamenala rekordní pokles využití uhlí a plynu. Fosilní paliva klesla o 19 % na historicky nejnižší úroveň, když se na výrobě elektřiny v EU podílela méně než třetinou. V loňském roce tak klesla výroba elektřiny z uhlí o 26 % a z plynu o 15 %, což představuje největší meziroční pokles v těchto palivech přinejmenším od roku 1990. Současně se v odvětví energetiky snížily emise od svého vrcholu v roce 2007 téměř o polovinu. Ve své zprávě to uvádějí organizace Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost. Vycházejí přitom z informací společnosti Ember..

Emise v celém energetickém sektoru EU v roce 2023 klesly o 19 %, což je největší pokles v historii. Podle zveřejněných údajů zaznamenalo jedenáct zemí EU rekord v největším procentuálním ročním poklesu emisí CO2 v energetickém sektoru. V Polsku tyto emise klesly o 15 %, protože výroba elektřiny z uhlí byla nahrazena kombinací většího množství větrné, solární energie, plynu, většího dovozu elektřiny a nižší poptávky. V České republice klesly emise v energetice o 16 % v důsledku nižšího vývozu elektřiny z uhlí, ale také restartu obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky.

Podíl OZE významně vzrostl

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny vzrostl na rekordních 44 % a poprvé překročil 40 %. Tento růst obnovitelných zdrojů energie byl tažen větrnou a solární energií, které v roce 2023 vyrobily rekordních 27 % elektřiny v EU a dosáhly historicky největšího ročního přírůstku výkonu. Kromě toho dosáhla výroba větrné energie významného milníku a poprvé překonala výrobu elektřiny z plynu. Česko loni dosáhlo po dekádě stagnace téměř gigawattového růstu solárních elektráren. Data roční výroby ukazují, že solární elektrárny vyrobily meziročně asi o 16 % čisté elektřiny více. Přispěl k tomu hlavně nárůst instalovaného výkonu fotovoltaiky, a to zhruba o 40 procent.

„Výrazný nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů dokazuje, že cíle pro rok 2030 mohou být mnohem ambicióznější, než jsme si ještě donedávna mysleli. Evropa zažívá doslova energetickou revoluci a Česko nesmí být pozadu. Navýšení cílů českého klimaticko-energetického plánu na 33 procent zelené energie do roku 2030 by měl být jen začátek a je na čase se začít připravovat i na další milníky, jako je například právě schválený pokles emisí do roku 2040 o 90 procent,“ upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Kombinovaná výroba větrné a solární energie vzrostla v Evropě o rekordních 90 TWh a instalovaný výkon o 73 GW. Solární energie pokračovala v silném růstu s 56 GW dodatečné kapacity v roce 2023 ve srovnání se 41 GW v roce 2022 (+37 %).

„Údaje za rok 2023 přinášejí povzbudivé zprávy o potenciální rychlosti zavádění obnovitelných zdrojů. Ambice EU dosáhnout do roku 2030 alespoň 45 % obnovitelných zdrojů znamená téměř zdvojnásobení současného podílu. Cíle členských států stanovené v jejich národních plánech v oblasti klimatu a energetiky však v současné době k naplnění této ambice nestačí. Všechny země Visegrádské čtyřky mají nižší cíle pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030, než doporučuje Komise, a neodrážejí tak možnosti, které jsou v současné době k dispozici,“ dodává konzultantka Aliance pro energetickou soběstačnost Tatiana Mindeková.

Také vyšší energetická účinnost

S rostoucím podílem větrné a solární energie budou sítě, skladování a další nástroje umožňující flexibilitu systému nabývat na významu. Modernizace sítí je však nutná i kvůli stárnoucí infrastruktuře, zejména ve střední a východní Evropě. Přibližně třetina evropské sítě nízkého napětí je starší než 40 let a do roku 2030 se tento podíl zvýší na 55 %.

Kromě růstu čisté energie přispěla k poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv také klesající poptávka po elektřině. Poptávka v roce 2023 klesla o 3,4 % oproti roku 2022 a byla o 6,4 % nižší než v roce 2021, kdy začala energetická krize. Analýza zaznamenala snížení měsíční spotřeby elektřiny ve většině členských států. Toto snížení bylo způsobeno nejen vysokými cenami energie, ale také opatřeními v oblasti energetické účinnosti, jako je zateplování budov.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 potvrdila, že závislost na fosilních palivech vytváří obrovská ekonomická a bezpečnostní rizika. Údaje z roku 2023 však ukazují, že EU se z negativních dopadů této závislosti poučila a členské státy dosáhly značného pokroku v transformaci energetického sektoru.

JiT (Zdroj: SME a Alies)*

Snížení spotřeby elektřiny bylo způsobeno nejen  vysokými cenami , ale také opatřeními v oblasti energetické účinnosti, jakým je například zateplování budov. Foto archiv/Izo-system

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down