Lesní požáry napříč pěti kraji znovu otevírají otázku odolnosti české krajiny

V pěti krajích o víkendu vypukly kvůli dlouhodobému suchu a lidské neopatrnosti lesní požáry. Vědci i ekologické organizace upozorňují, že riziko silnějších a rozsáhlejších požárů roste s klimatickou změnou a apelují na rychlejší změnu složení a struktury našich lesů směrem k vyšší odolnosti a zároveň zachování jejich ochrany.

Rozsáhlá mezinárodní analýza, na které se podíleli i vědci z České zemědělské univerzity, ukázala, že v závislosti na klimatické změně se může plocha lesů poškozených požáry, kůrovcem a vichřicemi v Evropě do roku 2100 až zdvojnásobit Hnutí DUHA připravilo aktuální odborné shrnutí problematiky přírodních požárů v České republice s názvem „Lesní požáry a změna klimatu v ČR: příčiny, důsledky, doporučení“. Zpráva navrhuje konkrétní adaptační opatření, jako je podpora listnatých dřevin, úpravy lesní struktury či obnova vodního režimu v krajině. Expertní stanovisko „Přírodní požáry a jejich dopady na životní prostředí a společnost“ se základním shrnutím příčin, významu a opatření vydala rovněž Akademie věd ČR.

Doporučení se jej málo promítají do praxe

Obě stanoviska nicméně shodně upozorňují, že přírodní požáry, vichřice nebo gradace kůrovce jsou přirozenou součástí dynamiky vývoje ekosystémů a v chráněných územích je nelze pokládat za problém pro přírodu, při jejich ochraně je ale nutné zajistit zabezpečení lidských životů a sídel.

Hnutí DUHA zároveň upozornilo, že odborná doporučení a dosavadní zkušenosti se dosud dostatečně nepromítly do praxe lesního hospodaření. Například o tomto víkendu, kdy hasiči bojovali s lesním požárem u Rynartic v NP České Švýcarsko, zdokumentoval odborný pracovník Hnutí DUHA právě probíhající plošnou výsadbu místně nevhodných a rizikových smrků za hranicí národního parku jižně od Hřenska, a to na úkor smíšených lesů s převahou listnáčů dubu a buku. Přitom právě v minulosti vysázené smrkové monokultury místo smíšených lesů jsou spolu s geomorfologickými podmínkami hlavní příčinou vysokého rizika požárů v celé oblasti Českého Švýcarska v sušších obdobích.

Krajinu musíme i co nejrychleji adaptovat

Ministerstvo životního prostředí zadalo bezprostředně po velkém požáru v NP České Švýcarsko v roce 2022 vědeckou analýzu, která má pomoci v předcházení rizik požárů v krajině.

I současný požár u Rynartic v NP České Švýcarsko vznikl pravděpodobně lidským zaviněním v nepůvodní smrkové monokultuře s převahou žijících zelených stromů (ve svazích se vyskytovaly i suché stromy a kolem cest byly vykácené holoseče). V celé oblasti je extrémně vysušená půda a hrabanka (větvičky a jehličí na zemi), která se může při neopatrném zacházení s ohněm kdykoliv a kdekoliv rychle vznítit a po které se požár rozšířil. Většímu rozsahu požáru zabránila rychlá identifikace místa požáru pracovníky NP České Švýcarsko, rychlý nástup zásahů hasičů a zpomalily jej i okolní bukové porosty. Předcházející sobotu Hnutí DUHA zdokumentovalo rovněž 20 ha požár u Velké Bíteše v kraji Vysočina, který vznikl na vysušené holoseči.

Jaromír Bláha z programu Krajina Hnutí DUHA, říká: „Opakující se četnější sucha i povodně jsou projevem probíhající změny klimatu. Musíme se snažit klimatickou krizi co nejvíce brzdit, navzdory popíračům v naší vládě. Zároveň je nutné krajinu na změny co nejrychleji adaptovat. K tomu ostatně slouží i národní parky, v jejichž přírodních zónách necháme přírodu, aby nám mimo jiné ukázala, jaké stromy se klimatické změně nejlépe přizpůsobí. Nechápu, jak po všech zkušenostech s předchozím požárem v Českém Švýcarsku, tam může někdo v lesích kousek za hranicí národního parku znovu vysazovat na extrémně vysychavých stanovištích vysoce rizikové smrkové monokultury.“*

Red (Zdroj: Hnutí DUHA)

Suchu i požárům je mnohem odolnější smíšený les s převahou listnáčů (dub, buk), než na některých lokalitách i u Hřenska opět a nezodpovědně vysazované monokultury smrku. Foto: Jaromír Bláha, Hnutí DUHA