
Obec Měnín leží v nejúrodnější části JMK. To mimo jiné znamená, že je obklopena lány polí, kde se intenzivně hospodaří. Protože se navíc jedná o konvenční metody zemědělství, biodiverzita v okolí je velmi nízká. Dalším problémem je nedostatek vodních zdrojů přístupných zvěři, ptákům a hmyzu.
„Rozhodli jsme se vybudovat tůň uprostřed polí napájenou spodní vodou a následně ji navázat biokoridorem na další oblasti, kde to příroda ještě nevzdala a odkud může být nově vybudovaná tůň osídlena. Vybrali jsme obecní pozemek, na jehož části rostly vzrostlé stromy (topol osika, topol bílý), ty zůstaly i po vybudování tůně zachovány. Na zbytku parcely zamýšlené k vybudování tůně se nacházely pouze invazivní dřeviny a rákos. Ten také ukazoval na vysokou hladinu spodní vody, která se potvrdila provedenou sondou,“ popsal opatření Ing. Lukáš Kopřiva z obce Měnín.
Vlastní realizace
Samotné vybagrování tůně trvalo asi tři dny. Poté jsme zde vysadili několik druhů vlhkomilných rostlin (kyprej vrbice, proskurník lékařský, máta vodní, kosatec žlutý) a na severní stranu jsme vysadili tři vrby jívy, které jsou první jarní potravou pro hmyz. „Všechno pro mě bylo nové, protože to byla první tůň, kterou jsem vymyslel, navrhl, dozoroval při realizaci a kde jsem pak prováděl následnou péči. O to víc mě těší, že plní všechny funkce, které jsem si při návrhu dal za cíl,“ uvedl.
/ev/
Celý článek si přečtěte v pátém čísle časopisu Energie 21 v Rubrice Vodní zdroje

Foto: Nová tůň v Měníně/Archiv obce