Vstupujeme do nové éry zemědělství

Do zemědělství stále intenzivněji promlouvají precizní postupy a moderní technologie. Velkou pozornost tomuto vývoji věnoval také odborný doprovodný program letošního agrosalonu Země živitelka s názvem Smart farming – nová éra zemědělství. Cyklus přednášek zahájil blok zaměřený na půdu, respektive její ochranu a kvalitu i v souvislosti s klimatickou změnou . 

Poměrně novou oblastí, kterou se zabývá humanitární a rozvojová organizace Člověk v tísni, o. p. s., je environmentální oblast zaměřená na realizaci projektů napomáhajících k obnově degradované půdy. Aktuální projekt cílí na udržitelné zemědělství na území České republiky a zaměřuje se na poradce, angažované zemědělce, agronomy, širší odbornou veřejnost i absolventy zemědělských škol. Jak vysvětlila Klára Petrásková, koordinátorka projektu, zájemcům nabízí odborné kurzy a školení s cílem vytvořit poradenskou síť pro udržitelné zemědělství s nižší uhlíkovou stopou. Pro rok 2025 připravují týdenní kurzy v šesti krajích po celé České republice. Jedním z výrazných témat budou i možnosti účinnějšího zadržování vody v krajině. Součástí projektu, který je realizován díky podpoře Státního fondu životního prostředí ČR, byl i průzkum mezi zemědělci zaměřený na jejich spokojenost se současně nastaveným poradenským systémem. Z průzkumu podle Kláry Petráskové vyplývá, že zemědělci jsou před každou změnou vystaveni nejistotě. „Ukazuje se, že zemědělci vědí, kde hledat informace, ale přivítali by někoho, s kým by mohli věci konzultovat,“ uvedla koordinátorka projektu s tím, že je třeba zvýšit počet poradců, kteří zemědělci vše potřebné vysvětlí a ukážou benefity jiných způsobů hospodaření bez negativního dopadu na produkci.

Spolupráce klíčem k úspěchu

Na klima-adaptační diagnostiku krajiny se ve své přednášce zaměřila Eva Procházková z Národního ústavu pro integrovanou krajinu, z. ú. Hlavní činností tohoto ústavu je přenos výsledků výzkumu do praxe a jejich konkrétní aplikace, zejména v oblasti urychlení realizace opatření zaměřených na zadržení vody v krajině. Úzce spolupracují a komunikují s obcemi, zemědělci a soukromými vlastníky pro dosažení co nejlepších výsledků při ochraně a obnově krajiny, což by nebylo možné bez návaznosti na vzdělávací a výzkumné instituce, neziskové organizace jako je Člověk v tísni i odborné firmy.

Jak uvedla Eva Procházková, díky zpracování klima-adaptační strategie pro území MAS Via rustica vznikla spolupráce se Zemědělským družstvem Černovice. V prvopočátcích spolupráce stálo zpracování klima-adaptační diagnostiky a určení zranitelných míst v území. Následovalo vytipování míst potenciálně vhodných k revitalizaci krajiny tak, aby se napravil hydrologický režim lokalit a tím minimalizovalo riziko z pohledu zranitelnosti krajiny. Po společné domluvě byla na lokality Klínot, Hojava a Panské mlýny zpracována projektová dokumentace. ZD Černovice je konvenční podnik s rostlinnou i živočišnou výrobou hospodařící zhruba na 2700 ha v osmi katastrech. Z hlediska legislativy hospodaří naprosto v pořádku, ovšem klima-adaptační diagnostika ukázala na 200 míst, kde by byla potřeba udělat opatření, vysvětlila Eva Procházková. Vyzdvihla ochotu předsedy družstva diagnostiku podstoupit a zaplatit za ní. Družstvo také poskytlo své pozemky a spolupracuje s obcí, kde starosta Mgr. Jan Brožek velmi vítá veškeré snahy o zlepšení stavu krajiny. Následná navržená přírodě blízká opatření (revitalizace toku, mokřady, tůně, meze apod.) projektuje a realizuje firma ADAPTO.space, která pomáhá i s vyřízením dotace a inženýringem. Pro zemědělské družstvo i obec je tak realizace bez starostí, dodala Eva Procházková.

Úspora a efektivita

Od půdy k hydroponii přenesl návštěvníky agrosalonu a posluchače odborného programu Šimon Břeský ze společnosti GardeniX, s. r. o. Tato česká firma vyvíjí a vyrábí vlastní hydroponický systém NFT (recirkulační hydroponický systém: živný roztok cirkuluje ze zásobního rezervoáru ke kořenům rostlin, odkud je odváděn zpět do zásobníku, rostliny zakořeňují do tenkého filmu živného roztoku, z nějž čerpají živin) primárně určený pro pěstování listové zeleniny. „Našimi zákazníky jsou menší až střední zelináři, kteří pěstují především salát na plochách 500 až 4000 m²,“ uvedl řečník s tím, že systém lze využívat jak ve sklenících, tak venkovním prostředí, či hybridním režimu. V současné době mají zákazníky nejen v České republice, ale také v Německu, Chorvatsku a ve Slovinsku. Předností pěstování v hydroponickém systému je především velká úspora vody (více než 95 %), dále také možnost optimalizace a plánování produkce i menší nároky na obsluhu než při polní produkci. Navíc oproti polní produkci rostou rostliny v hydroponii až o 20 % rychleji, uvádí firemní informace. Mottem společnosti je dodat zákazníkům takové zařízení, které jim umožní získat konkurenceschopné produkty. Celý hydroponický systém je zkonstruován z fyziologicky nezávadných materiálů vhodných pro styk s potravinami.

Ve (Zdroj: Zemědělec)

 Foto archiv/NUIK